Vfend

Popis pro vfend

VFEND (Vorikonazol) Azol antimykotická látka je k dispozici jako lyofilizovaný prášek pro roztok pro intravenózní infuzi. Strukturální vzorec je:

Voriconazol je chemicky označen jako (2R3s) -2- (2 4-difluorofenyl) -3- (5-fluor-4-pyrimidinyl) -1- (1H-124-triazol-1-yl) -2-butanol ₁₆ H ₁₄ F ₃ N ₅ O a molekulová hmotnost 349,3.

Látka s vorikonazolem je bílá až světle zbarvený prášek.

Vfend I.V. je bílý lyofilizovaný prášek obsahující nominálně 200 mg vorikonazolu a 3200 mg sulfobutyletheru beta-cyklodextrinu sodíku v čiré skleněné lahvičce 30 ml.

Vfend I.V. je určen pro podávání intravenózní infuzí. Jedná se o jednorázový produkt. Vials obsahující 200 mg lyofilizovaný voriconazol jsou určeny k rekonstituci s vodou pro injekci, aby se vytvořil roztok obsahující 10 mg/ml VFend a 160 mg/ml sulfobutyletheru beta-cyklodextrinu sodíku. Výsledné řešení je dále zředěno před podáváním jako intravenózní infuze [viz Dávkování a podávání ].

Popis pro vfend

Vfend ^® (Voriconazol) Azol antimykotická činidla je k dispozici jako lyofilizovaný prášek pro roztok pro intravenózní infuzní filmové tablety pro perorální podání a jako prášek pro perorální suspenzi. Strukturální vzorec je:

Vorikonazol je chemicky označen jako (2R3s) -2- (2 4-difluorofenyl) -3- (5-fluor-4-pyrimidinyl) -1- (1 1- (1 H -124triazol-1-yl) -2-butanol s empirickým vzorcem C ₁₆ H ₁₄ F ₃ N ₅ O a molekulová hmotnost 349,3.

Látka s vorikonazolem je bílá až světle zbarvený prášek.

Vfend I.V. je bílý lyofilizovaný prášek obsahující nominálně 200 mg vorikonazolu a 3200 mg sulfobutyletheru beta-cyklodextrinu sodíku v čiré skleněné lahvičce 30 ml.

Vfend I.V. je určen pro podávání intravenózní infuzí. Jedná se o jednorázový produkt. Vials obsahující 200 mg lyofilizovaný voriconazol jsou určeny k rekonstituci s vodou pro injekci, aby se vytvořil roztok obsahující 10 mg/ml VFend a 160 mg/ml sulfobutyletheru beta-cyklodextrinu sodíku. Výsledné řešení je dále zředěno před podáváním jako intravenózní infuze [viz Dávkování a podávání ].

Vfend Tablety contain 50 mg or 200 mg of Vorikonazol. The inactive ingredients include lactose monohydrate pregelatinized starch croscarmellose sodium povidone magnesium stearate a a coating containing hypromellose titanium dioxide lactose monohydrate a triacetin.

Vfend for Oral Suspension is a white to off-white powder providing a white to off-white orange-flavored suspension when reconstituted. Bottles containing 45 g powder for oral suspension are intended for reconstitution with water to produce a suspension containing 40 mg/mL Vorikonazol. The inactive ingredients include colloidal silicon dioxide titanium dioxide xanthan gum sodium citrate dihydrate sodium benzoate anhydrous citric acid natural orange flavor a sucrose.

Použití pro vfend

Invazivní aspergilóza

Vfend is indicated in adults a pediatric patients (2 years of age a older) for the treatment of invasive aspergillosis (IA). In clinical trials the majority of isolates recovered were Aspergillus fumigatus. There was a small number of cases of culture-proven disease due to species of Aspergillus other than A. fumigatus [see Klinické studie a Mikrobiologie ].

Kandidémie u neutropenických pacientů a dalších infekcí Candida s hlubokou tkáň

Vfend is indicated in adults a pediatric patients (2 years of age a older) for the treatment of caidemia in non-neutropenic patients a the following Caida infections: disseminated infections in skin a infections in abdomen kidney bladder wall a wounds [see Klinické studie a Mikrobiologie ].

Kandidóza jícnu

Vfend is indicated in adults a pediatric patients (2 years of age a older) for the treatment of esophageal caidiasis (EC) [see Klinické studie a Mikrobiologie ].

Scedosporióza a fusarióza

Vfend is indicated for the treatment of serious fungal infections caused by Scedosporium apiospermum (asexual form of Pseudallescheria boydii) a Fusarium spp. včetně Fusarium solani in adults a pediatric patients (2 years of age a older) intolerant of or refractory to other therapy [see Klinické studie a Mikrobiologie ].

Používání

Před terapií by měly být získány vzorky pro plísňovou kulturu a další relevantní laboratorní studie (včetně histopatologie) pro izolaci a identifikaci příčinného organismu. Terapie může být zavedena dříve, než jsou známy výsledky kultur a další laboratorní studie. Jakmile však tyto výsledky budou dostupné, by měla být odpovídajícím způsobem upravena antimykotická terapie.

Dávkování pro vfend

Důležité pokyny pro použití pro použití u všech pacientů

Spravujte tablety VFEND nebo ústní odpružení nejméně jednu hodinu před jídlem nebo po jídle.

Vfend I.V. for Injection requires reconstitution to 10 mg/mL a subsequent dilution to 5 mg/mL or less prior to administration as an infusion at a maximum rate of 3 mg/kg per hour over 1 to 3 hours.

Podávejte zředěné vfend i.v. intravenózní infuzí pouze po 1 až 3 hodiny. Nepodporujte jako injekci bolusu IV.

Použití VFEND I.V. S jinými parenterálními léčivými přípravky

Krevní produkty a koncentrované elektrolyty

Vfend I.V. must not be infused concomitantly with any blood product or short-term infusion of concentrated electrolytes even if the two infusions are running in separate intravenous lines (or cannulas). Electrolyte disturbances such as hypokalemia Hypomagnesemie a hypokalcemie by měla být opravena před zahájením a během terapie VFEND [viz Varování a preventivní opatření ].

Intravenózní řešení obsahující (nekoncentrační) elektrolyty

Vfend I.V. can be infused at the same time as other intravenous solutions containing (non-concentrated) electrolytes but must be infused through a separate line.

Celková parenterální výživa (TPN)

Vfend I.V. can be infused at the same time as total parenteral nutrition but must be infused in a separate line. If infused through a multiple-lumen catheter TPN needs to be administered using a different port from the one used for Vfend I.V.

Doporučený režim dávkování u dospělých

Invazivní aspergilóza And Serious Fungal Infekces Due To Fusarium spp. a Scedosporium apiospermum

Viz tabulka 1. Terapie musí být zahájena specifikovaným režimem zatížení intravenózního VFEND v den 1, po kterém následuje režim doporučeného údržby (RMD). Intravenózní léčba by měla pokračovat po dobu nejméně 7 dnů. Jakmile se pacient klinicky zlepšil a může tolerovat léky poskytované ústy, může být použita forma perorální tablety nebo perorální suspenzní formu VFEND. Doporučená dávka údržby orální údržby 200 mg dosahuje expozice vorikonazolu podobné intravenózně 3 mg/kg; 300 mg perorální dávka dosáhne expozice podobné 4 mg/kg intravenózně [viz Klinická farmakologie ].

Kandidémie u neutropenických pacientů a dalších infekcí Candida s hlubokou tkáň

Viz tabulka 1. Pacienti by měli být léčeni po dobu nejméně 14 dnů po vyřešení symptomů nebo po poslední pozitivní kultuře, podle toho, co je delší.

Kandidóza jícnu

Viz tabulka 1. Pacienti by měli být léčeni po dobu nejméně 14 dnů a po dobu nejméně 7 dnů po vyřešení symptomů.

Tabulka 1: Doporučený režim dávkování (dospělí)

Způsob úpravy dávkovacího režimu u dospělých

• Pokud je reakce pacienta nedostatečná, může být dávka ústní údržby pro tablety VFEND nebo perorální suspenze zvýšena z 200 mg (nebo 5 ml) každých 12 hodin na 300 mg (nebo 7,5 ml) každých 12 hodin.
• U dospělých pacientů vážících méně než 40 kg může být dávka ústní údržby pro tablety VFEND nebo perorální suspenze zvýšena ze 100 mg (nebo 2,5 ml) každých 12 hodin na 150 mg (nebo 3,75 ml) každých 12 hodin.
• Pokud pacient není schopen tolerovat 300 mg (nebo 7,5 ml) perorálně každých 12 hodin, snižte perorální udržovací dávku tablet VFEND nebo perorální suspenzi o 50 mg (nebo 1,25 ml) kroky na minimálně 200 mg (nebo 5 ml) každých 12 hodin u dospělých pacientů vážících více než 40 kg pro dospělé pacienty váží méně než 40 Kg.
• Pokud pacient není schopen tolerovat 4 mg/kg intravenózně každých 12 hodin, snižte intravenózní údržbu na 3 mg/kg každých 12 hodin.

Doporučený režim dávkování u pediatrických pacientů

Doporučený režim dávkování pro pediatrické pacienty 2 až 12 let a 12 až 14 let ve věku s tělesnou hmotností menší než 50 kg je uveden v tabulce 2. U pediatrických pacientů 12 až 14 let věku s tělesnou hmotností větší než 50 kg a u těch 15 let a vyšší a vyšší a vyšší a více než v případě, že tělesná hmotnost podává podávací režim Vfendu [viz [viz vfend [viz vfend [viz vfend. Dávkování a podávání ].

Tabulka 2: Doporučený režim dávkování pro dětské pacienty 2 až 12 let a 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg^

Iniciate terapii intravenózní infuzní režim. Zvažte ústní režim až po významném klinickém zlepšení. Všimněte si, že intravenózní dávka 8 mg/kg zajistí expozici vorikonazolu přibližně 2krát vyšší než 9 mg/kg perorální dávka.

Doporučení o perorální dávce pro děti je založeno na studiích, ve kterých byl VFEND podáván jako prášek pro perorální suspenzní formulaci. Bioekvivalence mezi práškem VFEND pro perorální suspenzi a tablety VFEND nebyla u pediatrické populace zkoumána.

Orální biologická dostupnost může být u pediatrických pacientů omezena 2 až 12 let s malabsorpcí a velmi nízkou tělesnou hmotností pro věk. V takovém případě se doporučuje intravenózní správa VFEND.

Způsob úpravy dávkovacího režimu u pediatrických pacientů

Pediatričtí pacienti 2 až 12 let a 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg

Pokud je reakce pacienta nedostatečná a pacient je schopen tolerovat počáteční dávku intravenózní údržby, může být dávka údržby zvýšena o 1 mg/kg kroky. Pokud je reakce pacienta nedostatečná a pacient je schopen tolerovat dávku ústní údržby, dávka může být zvýšena o 1 mg/kg (NULL,025 ml/kg) kroky nebo 50 mg (NULL,25 ml) na maximálně 350 mg (NULL,75 ml) každých 12 hodin. Pokud pacienti nejsou schopni tolerovat počáteční dávku intravenózní údržby, snižte dávku o 1 mg/kg kroky. Pokud pacienti nejsou schopni tolerovat dávku údržby orální údržby, snižují dávku o 1 mg/kg (NULL,025 ml/kg) nebo 50 mg (NULL,25 ml) kroky.

Pediatričtí pacienti ve věku 12 až 14 let vážící větší nebo rovna 50 kg a 15 let a starší bez ohledu na tělesnou hmotnost:

Použijte optimální metodu pro titraci dávkování doporučené pro dospělé [viz Dávkování a podávání ].

Dávkování Modifications In Pacienti s poškozením jater

Dospělí

Uspěchaná dávka VFEND by měla být snížena u dospělých pacientů s mírným až středním poškozením jater třídy A a B. Neexistují žádná data PK, která by umožňovala doporučení pro úpravu dávky u pacientů s těžkým poškozením jater (třída C Child-Pugh).

Doba terapie by měla být založena na závažnosti základního onemocnění pacienta z imunosuprese a klinické odpovědi.

Do klinického programu byli zahrnuti dospělí pacienti s základními testy jaterních funkcí (alt AST) až pětinásobku horní hranice normálního (ULN). Úpravy dávky nejsou nutné pro dospělé pacienty s tímto stupněm abnormální funkce jater, ale doporučuje se pokračující monitorování testů jaterních funkcí pro další zvýšení [viz viz Varování a preventivní opatření ].

Doporučuje se, aby byly použity doporučené dávkové režimy zatížení VFEND, ale aby byla dávka údržby na polovinu u dospělých pacientů s mírnou až středně mírnou jaterní cirhózou (třída A a B) [viz viz Klinická farmakologie ].

Vfend has not been studied in adult patients with severe hepatic cirrhosis (Child-Pugh Class C) or in patients with chronic hepatitis B or chronic hepatitis C disease. Vfend has been associated with elevations in liver function tests a with clinical signs of liver damage such as žloutenka . VFEND by se měl používat pouze u pacientů s těžkým poškozením jater, pokud výhoda převažuje nad potenciálním rizikem. Pacienti s poškozením jater musí být pečlivě sledováni na toxicitu léčiva.

Pediatričtí pacienti

Dávkování adjustment of Vfend in pediatric patients with hepatic impairment has not been established [see Použití v konkrétních populacích ].

Dávkování Modifications In Pacienti s poškozením ledvin

Dospělí pacienti

Farmakokinetika orálně podávané VFEND není významně ovlivněna poškozením ledvin. Proto není nutné žádné úpravy pro perorální dávkování u pacientů s mírným až závažným poškozením ledvin [viz Klinická farmakologie ].

U pacientů se středním nebo těžkým poškozením ledvin (clearance kreatininu <50 mL/min) who are receiving an intravenous infusion of Vfend accumulation of the intravenous vehicle SBECD occurs. Oral voriconazole should be administered to these patients unless an assessment of the benefit/risk to the patient justifies the use of intravenous Vfend. Serum creatinine levels should be closely monitored in these patients a if increases occur consideration should be given to changing to oral Vfend therapy [see Varování a preventivní opatření ].

Vorikonazol a intravenózní vozidlo SBECD jsou dialyzovatelné. Čtyřhodinová hemodialýza neodstraní dostatečné množství vorikonazolu, aby se zaručovala nastavení dávky [viz Klinická farmakologie ].

Pediatričtí pacienti

Dávkování adjustment of Vfend in pediatric patients with renal impairment has not been established [see Použití v konkrétních populacích ].

Dávkování Adjustment When Co-Administered With Phenytoin Or Efavirenz

Údržbářská dávka vorikonazolu by měla být zvýšena, když je společně podána s fenytoinem nebo efavirenzem. Použijte optimální metodu pro titraci dávkování [viz Lékové interakce a Dávkování a podávání ].

Příprava a intravenózní podávání VFEND pro injekci

Rekonstituce

Prášek je rekonstituován s 19 ml vody pro injekci, aby se získal extrahovatelný objem 20 ml čirého koncentrátu obsahujícího 10 mg/ml voriconazolu. Doporučuje se, aby byla použita standardní 20 ml (neautomatizovaná) injekční stříkačka k zajištění toho, aby přesné množství (NULL,0 ml) vody pro injekci bylo vydáno. Zlikvidujte lahvičku, pokud vakuum nevytáhne ředidlo do lahvičky. Protřepejte lahvičku, dokud se veškerý prášek nerozpustí.

Ředění

Vfend must be infused over 1 to 3 hours at a concentration of 5 mg/mL or less. Therefore the required volume of the 10 mg/mL Vfend concentrate should be further diluted as follows (appropriate diluents listed below):

1. Vypočítejte objem 10 mg/ml koncentrátu VFEND požadovaný na základě hmotnosti pacienta (viz tabulka 3).
2. Aby bylo možné přidat požadovaný objem koncentrátu VFEND, a zlikvidujte alespoň stejný objem ředidla z infuzního vaku nebo láhve. Objem ředidla zbývajícího v vaku nebo láhvi by měl být takový, že když je přidán koncentrát 10 mg/ml VFEND, konečná koncentrace není menší než 0,5 mg/ml ani větší než 5 mg/ml.
3. Použitím injekční stříkačky a aseptické techniky odstartujte požadovaný objem koncentrátu VFEND z příslušného počtu lahviček a přidejte do infuzního sáčku nebo láhve. Vyhoďte částečně použité lahvičky.

Konečné řešení VFEND musí být infundováno po 1 až 3 hodiny maximální rychlostí 3 mg/kg za hodinu.

Tabulka 3: Požadované objemy 10 mg/ml koncentrátu VFEND

Vfend I.V. for Injection is a single-dose unpreserved sterile lyophile. Therefore from a microbiological point of view once reconstituted the product should be used immediately. If not used immediately in-use storage times a conditions prior to use are the responsibility of the user a should not be longer than 24 hours at 2°C to 8°C (36°F to 46°F). This medicinal product is for single use only a any unused solution should be discarded. Only clear solutions without particles should be used.

Rekonstituovaný roztok lze zředit:

• 0,9% chlorid sodný USP
• Lactated Ringers USP
• 5% dextrózy a laktatované ringers USP
• 5% dextróza a 0,45% chlorid sodný USP
• 5% dextróza USP
• 5% dextróza a 20 meq chlorid draselný USP
• 0,45% chlorid sodný USP
• 5% dextróza a 0,9% chlorid sodný USP

Kompatibilita VFEND I.V. U jiných ředí, než je popsaná výše, není známa (viz nekompatibilita níže).

Parenterální léčivé přípravky by měly být vizuálně kontrolovány na částice a zbarvení před podáním, kdykoli to roztok a nádoby povolí.

Nekompatibility

Vfend I.V. must not be diluted with 4.2% Sodium Bicarbonate Infusion. The mildly alkaline nature of this diluent caused slight degradation of Vfend after 24 hours storage at room temperature. Although refrigerated storage is recommended following reconstitution use of this diluent is not recommended as a precautionary measure. Compatibility with other concentrations is unknown.

Příprava a podávání perorální pozastavení VFEND

Rekonstituce

Klepnutím na láhev uvolníte prášek. Přidejte do láhve 46 ml vody. Uzavřenou láhev silně protřepejte asi 1 minutu. Odstraňte uzávěr odolný vůči dítěti a zatlačte adaptér láhve do krku láhve. Vyměňte čepici. Napište datum vypršení vypršení rekonstituované suspenze na štítku lahví (život rekonstituované suspenze je 14 dní při kontrolované teplotě místnosti 15 ° C až 30 ° C [59 ° F až 86 ° F]).

Pokyny pro použití

Před každým použitím protřepejte uzavřenou láhev rekonstituované zavěšení po dobu přibližně 10 sekund. Rekonstituovaná perorální suspenze by měla být podávána pouze pomocí perorálního dávkovače dodávaného s každým balením.

Nekompatibility

Vfend for Oral Suspension a the 40 mg/mL reconstituted oral suspension should not be mixed with any other medication or additional flavoring agent. It is not intended that the suspension be further diluted with water or other vehicles.

Jak dodáno

Dávkování Forms And Strengths

Prášek pro roztok pro injekci

Vfend I.V . Pro injekci je dodáván v lahvičce s jednou dávkou jako sterilní lyofilizovaný prášek ekvivalent 200 mg vorikonazolu a 3200 mg sulfobutylether beta-cyklodextrinu sodíku (SBECD).

Tablety

Vfend 50 mg tablety; Bílý film-potažený kulatý kola s Pfizer na jedné straně a VOR50 na zadní straně.

Vfend 200 mg tablets;; Bílá filmová tobolka ve tvaru odlibování s Pfizer na jedné straně a VOR200 na zadní straně.

Prášek pro perorální odpružení

Vfend for Oral Suspension je dodáván jako bílý až off-bílý prášek ve 100 ml polyethylenových (HDPE) lahví s vysokou hustotou. Po rekonstituci je objem bílé až off -bílé suspenze 75 ml, který poskytuje použitelný objem 70 ml. Každá ml perorální suspenze obsahuje 40 mg vorikonazolu (200 mg vorikonazolu na 5 ml).

Skladování a manipulace

Prášek pro roztok pro injekci

Vfend I.V . Pro injekci je dodáván v lahvičce s jednou dávkou jako sterilní lyofilizovaný prášek ekvivalent 200 mg vorikonazolu a 3200 mg sulfobutylether beta-cyklodextrinu sodíku (SBECD). It does not contain preservatives a is not made with natural rubber latex.

Individuálně zabalené lahvičky 200 mg vfend i.v.

( NDC 0049-3190-28)

Tablety

Vfend 50 mg tablety; Bílý film-potažený kulatý kola s Pfizer na jedné straně a VOR50 na zadní straně.

Lahve 30 ( NDC 0049-3170-30)

Vfend 200 mg tablets ;; Bílá filmová tobolka ve tvaru odlibování s Pfizer na jedné straně a VOR200 na zadní straně.

Lahve 30 ( NDC 0049-3180-30)

Prášek pro perorální odpružení

Vfend for Oral Suspension je dodáván ve 100 ml lahví s vysokou hustotou polyethylenu (HDPE). Každá láhev obsahuje 45 gramů prášku pro perorální zavěšení, které obsahují 3 g vorikonazolu. Po rekonstituci je objem suspenze 75 ml a poskytuje použitelný objem 70 ml. Každá ml perorální suspenze obsahuje 40 mg vorikonazolu (200 mg vorikonazolu na 5 ml). Poskytuje se také 5 ml perorálního dávkovače a adaptéru s lisováním.

( NDC 0049-3160-44)

Skladování

Vfend I.V. for Injection unreconstituted vials should be stored at 15°C to 30°C (59°F to 86°F) [see Teplota místnosti s kontrolou USP ]. Vfend is a single dose unpreserved sterile lyophile. From a microbiological point of view following reconstitution of the lyophile with Water for Injection the reconstituted solution should be used immediately. If not used immediately in-use storage times a conditions prior to use are the responsibility of the user a should not be longer than 24 hours at 2°C to 8°C (36°F to Reference ID: 5547598 46°F). Chemical a physical in-use stability has been demonstrated for 24 hours at 2°C to 8°C (36°F to 46°F). This medicinal product is for single use only a any unused solution should be discarded. Only clear solutions without particles should be used [see Dávkování a podávání ].

Vfend Tablety should be stored at 15°C to 30°C (59°F to 86°F) [see Teplota místnosti s kontrolou USP ].

Vfend Powder for Oral Suspension should be stored at 2°C to 8°C (36°F to 46° F) (in a refrigerator) before reconstitution. The shelf-life of the powder for oral suspension is 24 months.

Rekonstituovaná suspenze by měla být uložena při 15 ° C až 30 ° C (59 ° F až 86 ° F) [Viz Teplota místnosti s kontrolou USP ]. Ne refrigerate or freeze. Keep the container tightly closed. The shelf-life of the reconstituted suspension is 14 days. Any remaining suspension should be discarded 14 days after reconstitution.

Distribuováno: Roerig Division of Pfizer Inc. New York NY 10001. Revidováno: březen 2025

Vedlejší účinky for Vfend

Následující závažné nežádoucí účinky jsou popsány jinde při označování:

Jaterní toxicita [viz Varování a preventivní opatření ]

Arytmie a prodloužení QT [viz Varování a preventivní opatření ]

Reakce související s infuzí [viz Varování a preventivní opatření ]

Vizuální poruchy [viz Varování a preventivní opatření ]

Závažné kožní nežádoucí účinky [viz Varování a preventivní opatření ]

Fotosenzitivita [viz Varování a preventivní opatření ]

Renální toxicita [viz Varování a preventivní opatření ]

Zkušenosti z klinických studií

Protože klinické studie se provádějí za široce měnících se podmínek, nelze nežádoucí rychlosti pozorované v klinických studiích léčiva, nelze přímo porovnat s mírami v klinických studiích jiného léčiva a nemusí odrážet míru pozorované v praxi.

Zkušenosti z klinických studií In Dospělí

Přehled

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky (viz tabulka 4) v terapeutických studiích pro dospělé byly poruchy vizuálního vizuálního (NULL,7%) horečka (NULL,7%) nevolnost (NULL,4%) vyrážka (NULL,3%) zvracení (NULL,4%) zimnice (NULL,7%) bolest hlavy (NULL,0%) zvýšila test jater (NULL,7%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%) (NULL,4%). Nežádoucí účinky, které nejčastěji vedly k přerušení terapie vorikonazol, byly zvýšené testy jaterních funkcí vyrážky a vizuální poruchy [viz viz Varování a preventivní opatření a Nežádoucí účinky ].

Údaje popsané v tabulce 4 odrážejí expozici vorikonazolu u 1655 pacientů v devíti terapeutických studiích. To představuje heterogenní populaci včetně imunokompromitovaných pacientů, např. Pacienti s hematologickou malignitou nebo HIV a neutropenickými pacienty. Tato podskupina nezahrnuje zdravé subjekty a pacienty léčené při soucitném použití a netherapeutické studie. Tato populace pacientů byla 62% samce, měla průměrný věk 46 let (rozmezí 11-90 včetně 51 pacientů ve věku 12-18 let) a byla 78% bílá a 10% černá. Pět set šedesát jednoho pacientů mělo trvání vorikonazolové terapie po delší než 12 týdnů, přičemž 136 pacientů dostávalo vorikonazol po dobu více než šesti měsíců. Tabulka 4 obsahuje všechny nežádoucí účinky, které byly hlášeny při výskytu ≥2% během terapie vorikonazol v populačních studiích všech terapeutických studií 307/602 a 608 Kombinované nebo studie 305, jakož i události obav, ke kterým došlo při výskytu při výskytu <2%.

Ve studii 307/602 381 pacientů (196 na vorikonazolu 185 na amfotericinu B) byli léčeni pro porovnání vorikonazolu s amfotericinem B následovaným další licencovanou antimykotickou terapií (Olat) v primární léčbě pacientů s akutní IA. Míra přerušení z léků na studie voriconazolu v důsledku nežádoucích účinků byla 21,4% (42/196 pacientů). Ve studii 608 403 pacientů s kandidémií bylo léčeno, aby se srovnával vorikonazol (272 pacientů) s režimem amfotericinu B následovaný flukonazolem (131 pacientů). Míra přerušení z léků na studium vorikonazolu v důsledku nežádoucích účinků byla 19,5% z 272 pacientů. Studie 305 hodnotila účinky perorálního vorikonazolu (200 pacientů) a perorálního flukonazolu (191 pacientů) při léčbě EC. Rychlost přerušení z léků studie vorikonazolu ve studii 305 v důsledku nežádoucích účinků byla 7% (14/200 pacientů). Laboratorní testovací abnormality pro tyto studie jsou diskutovány pod níže uvedenými klinickými laboratorními hodnotami.

Tabulka 4: Míra nežádoucích účinků ≥ 2% na vorikonazolu nebo nežádoucí účinky obav v terapeutických studiích Populační studie 307/602-608 Kombinovaná nebo studie 305. Pravděpodobně související s terapií nebo kauzalitou neznámý † † † † † †

Poruchy vizuálního vizuálu

Vfend treatment-related visual disturbances are common. In therapeutic trials approximately 21% of patients experienced abnormal vision color vision change a/or photophobia. Visual disturbances may be associated with higher plasma concentrations a/or doses.

Mechanismus účinku narušení vizuálního vizuálního narušení není znám, i když místo akce je s největší pravděpodobností uvnitř sítnice . Ve studii u zdravých subjektů zkoumajících účinek 28denní léčby vorikonazolem na funkci sítnice VFEND způsobil snížení amplitudy tvaru vlny elektroretinogramu (ERG) snížením zorného pole a změnu vnímání barev. ERG měří elektrické proudy v sítnici. Tyto účinky byly zaznamenány na počátku podávání VFEND a pokračovaly v průběhu studijní léčby. Čtrnáct dní po skončení dávkování vizuálních polí a vnímání barev se vrátilo k normálnímu [viz Varování a preventivní opatření ].

Dermatologické reakce

Dermatologické reakce byly běžné u pacientů léčených VFEND. Mechanismus, který je základem těchto dermatologických nežádoucích účinků, zůstává neznámý.

Toxická epidermální nekrolýza (deset) a reakce na léčiva s reakcí léčiva a reakce na léčiva a reakce léčiva s reakcí léčiva a reakce na léčiva a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva (deset) a reakce na léčiva (deset) a jizvy) a reakce na léčiva (deset) a jizvy). eosinofilie a systemic symptoms (DRESS) have been reported during treatment with Vfend. Erythema multiforme has also been reported during treatment with Vfend [see Varování a preventivní opatření a Nežádoucí účinky ].

Vfend has also been associated with additional photosensitivity related skin reactions such as pseudoporphyria cheilitis a cutaneous lupus erythematosus [viz Varování a preventivní opatření a Nežádoucí účinky ].

Méně běžné nežádoucí účinky

Došlo k následujícím nežádoucím účinkům <2% of all voriconazole-treated patients in all therapeutic studies (N = 1655). This listing includes events where a causal relationship to voriconazole cannot be ruled out or those which may help the physician in managing the risks to the patients. The list does not include events included in Table 4 above a does not include every event reported in the voriconazole clinical program.

Tělo jako celek: abdominal pain abdomen enlarged allergic reaction anaphylactoid reaction [see Varování a preventivní opatření ] ascites asthenia back pain chest pain cellulitis edema face edema flank pain flu syndrome graft versus host reaction granuloma infection bacterial infection fungal infection injection site pain injection site infection/inflammation mucous membrane disorder multi-organ failure pain pelvic pain peritonitis sepsis substernal chest pain.

Kardiovaskulární: Atrial arytmia Fibrilace Fibrilation AV Block Kompletní bigeminy Bradycardia Bundle Block Block Cardiomegaly Cardiomyopatie Cerebral Hearage Herebral Ischemia cerebrovaskulární nehoda městnavé srdeční selhání hluboká tromboflebitická endokarditida extrasystoly srdce zatčení hypertenze hypotenze infarkt myokardu uzlové arytmie Palpitation Phlebitis Posturální hypotenze Interval plicní embolus QT prodloužený supraventrikulární extrasystoly Supraventrikulární tachykardie Syncope Thromboplebititis vazodilatační komorní arytmie komorová fibrilace komorová komora tachykardie) [viz viz pointes torsade) Varování a preventivní opatření ].

Digestive: anorexia cheilitis cholecystitis cholelithiasis constipation diarrhea duodenal ulcer perforation duodenitis dyspepsia dysphagia dry mouth esophageal ulcer esophagitis flatulence gastroenteritis gastrointestinal hemorrhage GGT/LDH elevated gingivitis glossitis gum hemorrhage gum hyperplasia hematemesis hepatic coma Hepatická selhání hepatitida střevní perforace střevní vředy žloutenky Zvětšená játra Melena Ústa ulcerace pankreatitida parotidní žláza zvětšení periodontitidy proctitis pseudomembranózní kolitida rektální krvácení krvácení žaludeční vřed vřed vřed vřed jazyk edém jazyka.

Endokrinní: Diabetes insipidus hypertyreóza na adrenální kůru.

Hemic a lymfatický: Agranulococytisis Anémie (makrocytární megaloblastická mikrocytární normocytární) aplastická anémie hemolytická anémie krvácení doba zvyšuje kyanosis dic ecchysis eosinofilia hypervolemie leukopenia lymfadenopatie lymfangitida dřeně deprese Pancytopenia purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura purpura. Trombotická trombocytopenická purpura .

Metabolická a nutriční: albuminurie buchta zvýšená kreatin fosfokináza zvýšená tolerance edému glukózy snížila hyperchalcemie hypercholesterémie hyperglykémie hypermagnezie hypernatremie hypocalcemie hypocalcemie Hypoglykémie Hypomagnesiemie hyponatrémie Hypofosfatémie Periferní edém Uremie.

Muskuloskeletální: Artralgia Artritis Artritis Necrosis Bone Boin Boles Křeče myalgie myasthenia myopatie osteomalacia osteoporóza.

Nervový systém: abnormal sny Akutní mozkový syndrom agitace Akathisia Amnesia úzkost ataxie mozkové edém kóma zmatek křeče delirium demence dementia deprese deprese Diplopie závratě encefalitida encefalopatie euforie

Extrapyramidální syndrom Grand Mal Chřeb Guillain-Barré Syndrom Hypertonia Hypestezie Insomnie Intrakraniální hypertenze libido snížila neuralgie neuropatie nystagmus oculogyric Crisis Paresthesia psychóza Somnolence Suicidal Ideation Tremor Vertigo.

Respirační systém: Kašel zvýšil dušnost Epistaxe hemoptysis hypoxie plicní edém faryngitida pleurální výtok pneumonia respirační porucha Syndrom respirační tísně Respirační trakt infekce Rhinitis sinusitis změna hlasu.

Kůže a přívěsky: alopecia angioedema contact dermatitis discoid lupus erythematosis ekzém Erythema Multiforme Exfoliativní dermatitida pevná erupce léčiva Furulóza herpes simplex makulopapulární vyrážka Melanom Fotoresenzitivita melanosy Reakce kůže Preruritus pseudoporfyrie psoriáza kůže zbarvení kožní poruchy kůže suchá stevens-johnson syndrom spinocelulární buňky karcinom (včetně kožní SCC in situ nebo Bowenovy choroby) potící toxickou epidermální nekrolýzou urticaria.

Zvláštní smysly: Abnormalita ubytování Blefaritida Color Slepota Konjunktivitida rohovka Nespacita hluchota ucho bolest oči bolest očí krvácení suché oči hypoacusis keratitis keratoconjuntivitis mydriasis noční slepota Optická atrofie optická neuritis otitis externa Papiledema sítnicel hemorrhage retinitis scleritis taste loss taste perversion tinnitus uveitis visual field defect.

Urogenitální: anuria blighted ovum creatinine clearance decreased dysmenorrhea dysuria epididymitis glycosuria hemorrhagic cystitis hematuria hydronephrosis impotence Bolest ledvin Ledviny Tubulární nekróza Metrorragia Nefrosis Nefrosis Oligurie Scotal Edém Močová inkontinence Inkontinence moči Retenční močová infekce Uterine Hemorhage Vaginální krvácení.

Klinické laboratorní hodnoty u dospělých

Celkový incidence zvýšení transaminázy> 3x horní hranice normálního (ne nutně obsahující nežádoucí reakce) byl 17,7% (268/1514) u dospělých subjektů léčených VFEND pro terapeutické použití v sdružených klinických studiích. Zvýšený výskyt abnormalit funkcí jater může být spojen s vyššími plazmatickými koncentracemi a/nebo dávkami. Většina abnormálních testů jaterních funkcí buď vyřešila během léčby bez úpravy dávky nebo se vyřešila po úpravě dávky, včetně přerušení terapie.

Vfend has been infrequently associated with cases of serious hepatic toxicity including cases of žloutenka a rare cases of hepatitis a hepatic failure leading to death. Most of these patients had other serious underlying conditions.

Testy jaterních funkcí by měly být vyhodnoceny na začátku a v průběhu terapie VFEND. Pacienti, kteří se vyvinou abnormální testy jaterních funkcí během terapie VFEND, by měli být sledováni pro vývoj závažnějšího poškození jater. Řízení pacientů by mělo zahrnovat laboratorní hodnocení jaterní funkce (zejména testy jater a bilirubin). Přerušení VFEND je třeba vzít v úvahu, pokud se klinické příznaky a příznaky v souladu s onemocněním jater mohou přičíst VFEND [viz Varování a preventivní opatření ].

Akutní selhání ledvin byl pozorován u těžce nemocných pacientů podstupujících léčbu VFEND. Pacienti léčeni VFEND budou pravděpodobně léčeni současně s nefrotoxickými léky a mohou mít souběžné podmínky, které mohou vést ke snížení funkce ledvin. Doporučuje se, aby pacienti byli sledováni pro vývoj abnormální renální funkce. To by mělo zahrnovat laboratorní hodnocení sérového kreatininu.

Tabulky 5 až 7 ukazují počet pacientů s hypokalémií a klinicky významné změny v testech renálních a jaterních funkcí ve třech randomizovaných srovnávacích multicentrických studiích. Ve studii bylo 305 pacientů s EC randomizováno na perorální VFEND nebo perorální flukonazol. Ve studii 307/602 byli pacienti s určitým nebo pravděpodobným IA randomizováni buď na terapii VFEND nebo amfotericin B. Ve studii bylo 608 pacientů s kandidémií randomizováno buď na VFEND nebo režim amfotericinu B následovaným flukonazolem.

Tabulka 5: Protokol 305 - Pacienti s candidózou jícnu Klinicky významné laboratorní testovací abnormality

Tabulka 6: Protokol 307/602 - Primární léčba invazivní aspergilózy Klinicky významné laboratorní testovací abnormality

Tabulka 7: Protokol 608 - Léčba kandidámie Klinicky významná laboratorní testovací abnormality

Zkušenosti z klinických studií In Pediatričtí pacienti

Bezpečnost VFEND byla zkoumána u 105 pediatrických pacientů ve věku 2 až 18 let, včetně 52 pediatrických pacientů mladších 18 let, kteří byli zapsáni do terapeutických studií pro dospělé.

Vážné nežádoucí účinky a nežádoucí účinky vedoucí k přerušení

V klinických studiích došlo k vážným nežádoucím účinkům u 46% (48/105) pediatrických pacientů léčených VFEND. Diskontinuace léčby v důsledku nežádoucích účinků došlo u 12 /105 (11%) všech pacientů. Jaterní nežádoucí účinky (tj. Zvýšily se; test jaterní funkce abnormální; žloutenka) 6% (6/105) představovalo většinu diskontinuace léčby VFEND.

Nejběžnější nežádoucí účinky

Nejběžnější nežádoucí účinky, které se vyskytují u ≥ 5% pediatrických pacientů, kteří dostávali VFEND ve sdružených pediatrických klinických studiích, se zobrazují v tělesném systému v tabulce 8.

Tabulka 8: Nežádoucí účinky, které se vyskytují u ≥ 5% pediatrických pacientů, kteří dostávali VFEND v sdružených dětských klinických studiích

Následující nežádoucí účinky s incidencí menší než 5% byly hlášeny u 105 pediatrických pacientů léčených VFEND:

Poruchy krve a lymfatického systému: Anémie leukopenia Pancytopenia

Srdeční poruchy: Palpitace Bradycardia Supraventricular Tachycardia

Poruchy očí: Keratitida suchého oka

Poruchy ucha a labyrintu: Tinnitus závratě

Gastrointestinální poruchy: abdominal tenderness dyspepsia

Obecné poruchy a podmínky pro správu: Astenia katétry bolest v místě chladná hypotermie letargie

Hepatobiliární poruchy : žloutenka hyperbilirubinémie cholestázy

Poruchy imunitního systému: Hypersenzitivita Urticaria

Infekces a Infestations: zánět spojivek

Laboratorní vyšetřování: Ast increased blood creatinine increased gamma-glutamyl transferase increased

Poruchy metabolismu a výživy: hyperfosfatémie hyperfosfatémie hypermagnesiemie hypermagnesie

Poruchy muskuloskeletální a pojivové tkáně: Artralgia Myalgia

Nervový systém Disorders: Ataxia křeče závratě nystagmus parestezie synkopa

Psychiatrické poruchy: ovlivnit labilita agitační úzkost Deprese nespavost

Poruchy dýchacích cest : bronchospasm nosní přetížení Respirační selhání tachypnea

Poruchy kůže a podkožní tkáně: Alopecia dermatitida (alergický kontakt a exfoliativa) Pruritus

Cévní poruchy: Spláchnutí flebitidy

U pediatrických pacientů souvisejících s jaterními nežádoucími účinky

Frekvence nežádoucích účinků souvisejících s játrami u pediatrických pacientů vystavených VFEND v terapeutických studiích byla numericky vyšší než u dospělých (NULL,6% ve srovnání s 24,1%). Vyšší frekvence jaterních nežádoucích účinků v dětské populaci byla způsobena hlavně zvýšenou frekvencí zvýšení enzymu jaterních (NULL,9% u pediatrických pacientů ve srovnání s 16,1% u dospělých), včetně transaminázových výšek (ALT a AST kombinovaných) 7,6%) u dětských pacientů u dospělých.

Klinické laboratorní hodnoty u pediatrických pacientů

Celkový výskyt zvýšení transaminázy> 3x horní hranice normálu byla 27,2% (28/103) u dětského a 17,7% (268/1514) u dospělých pacientů léčených VFEND v sdružených klinických studiích. Většina abnormálních testů jaterních funkcí buď vyřešila léčbu nebo bez nastavení dávky nebo po přerušení VFEND.

Vyšší frekvence klinicky významných jaterních laboratorních abnormalit bez ohledu na základní laboratorní hodnoty (> 3x ULN ALT nebo AST) byla trvale pozorována v kombinované terapeutické pediatrické populaci (NULL,5% AST a 22,5% ALT) ve srovnání s dospělými (NULL,9% AST a 11,6% ATT). Výskyt zvýšení bilirubinu byl srovnatelný mezi dospělými a pediatrickými pacienty. Výskyt jaterních abnormalit u pediatrických pacientů je uveden v tabulce 9.

Tabulka 9: Incidence jaterních abnormalit u dětských subjektů

Zkušenosti s ponorky u dospělých a dětských pacientů

Během použití VFEND byly identifikovány následující nežádoucí účinky. Protože tyto reakce jsou hlášeny dobrovolně z populace nejisté velikosti, není vždy možné spolehlivě odhadnout jejich frekvenci nebo vytvořit kauzální vztah k expozici léčiva.

Dermatologické reakce

Zvýšené riziko toxicity kůže se souběžným užíváním methotrexátu Druh spojený s UV reaktivací bylo pozorováno v ponorkových zprávách [viz viz Varování a preventivní opatření a Nežádoucí účinky ].

Dospělí

Kosterní: Během dlouhodobé terapie vorikonazolem byla hlášena fluoróza a periostitida [viz viz Varování a preventivní opatření ].

Poruchy očí: Prodloužené vizuální nežádoucí účinky včetně optické neuritidy a papiledema [viz Varování a preventivní opatření ].

Kůže a přívěsky: drug reaction with eosinofilie a systemic symptoms (DRESS) has been reported [see Varování a preventivní opatření a Nežádoucí účinky ].

Endokrinní poruchy: Syndrom Cushingu Adrenální nedostatečnost (když byl vorikonazol používán souběžně s kortikosteroidy) [Viz viz Varování a preventivní opatření ].

Pediatričtí pacienti

U pediatrických pacientů se objevily zprávy o pankreatitidě.

Lékové interakce for Vfend

Vorikonazol is metabolized by cytochrome P450 isoenzymes CYP2C19 CYP2C9 a CYP3A4. Therefore inhibitors or inducers of these isoenzymes may increase or decrease voriconazole plasma concentrations respectively. Vorikonazol is a strong inhibitor of CYP3A4 a also inhibits CYP2C19 a CYP2C9. Therefore voriconazole may increase the plasma concentrations of substances metabolized by these CYP450 isoenzymes.

Tabulky 10 a 11 poskytují klinicky významné interakce mezi vorikonazolem a dalšími lékařskými výrobky.

Tabulka 10: Vliv jiných léků na farmakokinetiku voriconazolu [viz klinická farmakologie]

Tabulka 11: Účinek vorikonazolu na farmakokinetiku jiných léků [viz klinická farmakologie]

Varování pro vfend

Zahrnuto jako součást OPATŘENÍ sekce.

Opatření pro VFEND

Jaterní toxicita

V klinických studiích došlo k neobvyklým případům závažných jaterních reakcí během léčby VFEND (včetně klinické cholestázy hepatitidy a fulminantního jaterního selhání včetně úmrtí). Bylo zaznamenáno, že případy jaterních reakcí se vyskytují především u pacientů s vážným základním zdravotním stavem (převážně hematologická malignita). U pacientů bez jiných identifikovatelných rizikových faktorů došlo k jaterním reakcím včetně hepatitidy a žloutenky. Dysfunkce jater byla obvykle reverzibilní při přerušení terapie [viz Nežádoucí účinky ].

V pediatrické populaci byla pozorována vyšší frekvence zvýšení enzymu jater [viz Nežádoucí účinky ]. Hepatic function should be monitored in both adult a pediatric patients.

Změřte hladiny transaminázy v séru a bilirubin při iniciaci VFEND terapie a monitorujte alespoň týdně pro první měsíc léčby. Frekvence monitorování lze během pokračujícího používání snížit na měsíčně, pokud nejsou zaznamenány žádné klinicky významné změny. Pokud by se testy jaterních funkcí výrazně zvýšilo ve srovnání s výchozím linií VFEND, pokud by lékařský úsudek přínosů/rizika léčby pacienta odůvodnil pokračující používání [viz viz Dávkování a podávání a Nežádoucí účinky ].

Arytmie a prodloužení QT

Některé azoly včetně VFEND byly spojeny s prodloužením QT intervalu na elektrokardiogramu. Během klinického vývoje a postmarketingového dohledu došlo k vzácným případům arytmií (včetně komorových arytmií, jako jsou torsade de pointes) srdeční zástavy a náhlé úmrtí u pacientů užívajících vorikonazol. Tyto případy obvykle zahrnovaly vážně nemocné pacienty s více matoucími rizikovými faktory, jako je anamnéza kardiotoxické chemoterapie kardiomyopatie hypokalémie a souběžné léky, které mohly přispívat.

Vfend should be administered with caution to patients with potentially proarrhythmic conditions such as:

• Vrozené nebo získané prodloužení QT
• Zejména kardiomyopatie, pokud je přítomno srdeční selhání
• Sinus Bradycardia
• Existující symptomatické arytmie
• Souběžný léčivý produkt, o kterém je známo, že prodlužuje interval QT [viz Kontraindikace Lékové interakce a Klinická farmakologie ]

Před zahájením a během terapie vorikonazolem by měly být provedeny přísné pokusy o opravu hořčíku a vápníku draselného a viz viz Klinická farmakologie ].

Reakce související s infuzí

Během infuze intravenózní formulace VFEND u zdravých subjektů se anafylaktoidní reakce, včetně proplachování horečky pocení pocení potící tachykardií těsnosti hrudníku, nevolnost a vyrážka se objevila neobvykle. Příznaky se objevily ihned po zahájení infuze. Pokud by tyto reakce došlo, by se mělo zvážit při zastavení infuze.

Poruchy vizuálního vizuálu

Účinek VFEND na vizuální funkci není znám, zda léčba pokračuje po 28 dnech. Došlo k ponorkovým zprávám o prodloužených vizuálních nežádoucích účincích včetně optické neuritidy a papiledema. Pokud ošetření pokračuje více než 28 dní vizuální funkce, včetně vizuální ostrosti a vnímání barev, by mělo být monitorováno [viz Nežádoucí účinky ].

Závažné kožní nežádoucí účinky

Během toxické epidermální nekrolýzy (deset) a reakce léčiva s eosinofilií a systémovými symptomy (šaty), které mohou být život ohrožující nebo fatální, byly během léčby VFEND hlášeny toxické epidermální nekrolýzy (deset) a reakce léčiva (deset) a reakce léčiva (deset) a reakce léčiva (deset) a reakce na léčbu VFEND. Pokud by pacient vyvinul závažnou kožní nežádoucí reakci, měl by být ukončen vfend [viz viz Nežádoucí účinky ].

Fotocitlivost

Vfend has been associated with photosensitivity skin reaction. Patients including pediatric patients should avoid exposure to direct sunlight during Vfend treatment a should use measures such as protective clothing a sunscreen with high sun protection factor (SPF). If phototoxic reactions occur the patient should be referred to a dermatologist a Vfend discontinuation should be considered. If Vfend is continued despite the occurrence of phototoxicity-related lesions dermatologic evaluation should be performed on a systematic a regular basis to allow early detection a management of premalignant lesions. Squamous cell carcinoma of the skin (including cutaneous SCC in situ or Bowen's disease) a Melanom have been reported during long-term Vfend therapy in patients with photosensitivity skin reactions. If a patient develops a skin lesion consistent with premalignant skin lesions squamous cell carcinoma or Melanom Vfend should be discontinued. In addition Vfend has been associated with photosensitivity related skin reactions such as pseudoporphyria cheilitis a cutaneous lupus erythematosus as well as increased risk of skin toxicity with concomitant use of methotrexate a drug associated with ultraviolet (UV) reactivation. There is the potential for this risk to be observed with other drugs associated with UV reactivation. Patients should avoid strong direct sunlight during Vfend therapy.

Frekvence reakcí fototoxicity je vyšší v pediatrické populaci. Protože u pacientů, kteří zažívají reakce fotocitlivosti, byl u dětí zaručen karcinom spinocelulárních buněk, jsou u dětí zaručena přísná opatření pro fotoprotekci. U dětí se u dětí vyskytuje zranění, jako jsou lentiginy nebo efelidy vyhýbání se slunci a dermatologické sledování, i po přerušení léčby.

Toxicita ledvin

Akutní selhání ledvin has been observed in patients undergoing treatment with Vfend. Patients being treated with voriconazole are likely to be treated concomitantly with nephrotoxic medications a may have concurrent conditions that may result in decreased renal function.

k čemu se používá Allegra d

Pacienti by měli být sledováni pro vývoj abnormální funkce ledvin. To by mělo zahrnovat laboratorní hodnocení kreatininu v séru [viz Klinická farmakologie a Dávkování a podávání ].

Dysfunkce nadledvin

U pacientů, kteří dostávají azoly, včetně VFEND, byly hlášeny reverzibilní případy azole-indukované nedostatečnosti nadledvin. U pacientů, kteří dostávali azoly s nebo bez doprovodných kortikosteroidů nebo bez ní, byla hlášena nedostatečnost nadledvin. U pacientů, kteří dostávají azoly bez kortikosteroidů, souvisí s přímým inhibicí steroidogeneze Azoly azoly azoly. U pacientů užívajících kortikosteroidy může inhibice jejich metabolismu přidružené k kortikosteroidům vést k přebytku kortikosteroidů a potlačení nadledvin [viz viz Lékové interakce a Klinická farmakologie ]. Cushing's syndrome with a without subsequent adrenal insufficiency has also been reported in patients receiving Vfend concomitantly with corticosteroids.

Pacienti, kteří dostávají VFEND a kortikosteroidy (prostřednictvím všech cest podávání), by měli být pečlivě sledováni na dysfunkci nadledvin během léčby i po něm. Pacienti by měli být instruováni, aby hledali okamžitou lékařskou péči, pokud si vyvinou příznaky a příznaky syndromu Cushingu nebo nadledvinového nedostatečnosti.

Toxicita embryo-fetální

Vorikonazol can cause fetal harm when administered to a pregnant woman.

U zvířat byla podávání vorikonazolu spojeno s embryotoxicitou fetálních malformací zvýšené dystocii a embryomortity gestační délky [viz viz Použití v konkrétních populacích ].

Pokud se během těhotenství používá VFEND nebo pokud pacient otěhotní, zatímco vfend informuje pacienta o potenciálním riziku plodu. Poraďte se ženám reprodukčního potenciálu k použití účinné antikoncepce během léčby s VFEND [viz Použití v konkrétních populacích ].

Laboratorní testy

Poruchy elektrolytů, jako je hypomagnezie a hypokalcemie hypokalémie, by měly být opraveny před zahájením terapie VFEND a během a během VFEND.

Řízení pacientů by mělo zahrnovat laboratorní hodnocení ledvinového (zejména sérového kreatininu) a jaterní funkce (zejména testy jater a bilirubin).

Pankreatitida

Pankreatitida has been observed in patients undergoing treatment with Vfend [see Nežádoucí účinky ] Pacienti s rizikovými faktory pro akutní pankreatitidu (např. Nedávná transplantace chemoterapie hematopoetických kmenových buněk [HSCT]) by měla být monitorována na vývoj pankreatitidy během léčby VFEND.

Kosterní nežádoucí účinky

Během dlouhodobé terapie VFEND byla hlášena fluoróza a periostitida. Pokud by pacient vyvinul bolest kosteru a radiologické nálezy kompatibilní s fluorózou nebo periostitidou vfend by měly být ukončeny [viz viz Nežádoucí účinky ].

Klinicky významné lékové interakce

Viz tabulka 10 pro seznam léků, které mohou významně změnit koncentrace vorikonazolu. Viz také tabulka 11 pro seznam léků, které mohou interagovat s vorikonazolem, což má za následek změněné farmakokinetiky nebo farmakodynamiku druhého léku [viz viz Kontraindikace a Lékové interakce ].

Intolerance galaktózy

Vfend tablets contain lactose a should not be given to patients with rare hereditary problems of galactose intolerance Lapp lactase deficiency or glucose-galactose malabsorption.

Informace o poradenství pro pacienta

Doporučujte pacientovi, aby si přečetl značení pacienta schváleného FDA ( Informace o pacientu ).

Poruchy vizuálního vizuálu

Pacienti by měli být instruováni, že při použití VFEND může dojít k poruchám vizuálního vizuálního rušení a citlivosti na světlo.

Fotocitlivost

• Poraďte se pacientům o riziku fotosenzitivity (s nebo bez doprovodu methotrexátu) zrychleného fotoagingu a rakoviny kůže.
• Poraďte se s pacienty, že VFEND může způsobit vážnou fotocitlivost a okamžitě kontaktovat svého poskytovatele zdravotní péče pro nové nebo zhoršující se vyrážku.
• Doporučujte pacientům, aby se vyhnuli expozici přímému slunečnímu světlu a používali opatření, jako je ochranný oděv a opalovací krém s vysokým faktorem na ochranu před sluncem (SPF).

Toxicita embryo-fetální

• Poraďte pacientům o potenciálních rizicích pro plod.
• Poraďte se ženám reprodukčního potenciálu k použití účinné antikoncepce během léčby s VFEND.

Neklinická toxikologie

Zhodnocení mutageneze karcinogeneze plodnosti

U potkanů ​​a myší byly provedeny dvouleté studie karcinogenity. Krysům byly podávány perorální dávky 6 18 nebo 50 mg/kg vorikonazolu nebo 0,2 0,6 nebo 1,6násobku RMD na základě povrchu těla. Hepatocelulární adenomy byly detekovány u žen při 50 mg/kg a hepatocelulární karcinomy byly nalezeny u mužů při 6 a 50 mg/kg. Myši byly podávány perorální dávky 10 30 nebo 100 mg/kg vorikonazolu nebo 0,1 0,4 nebo 1,4krát RMD na základě povrchu těla. U myší byly hepatocelulární adenomy detekovány u mužů a žen a hepatocelulární karcinomy byly detekovány u mužů při 1,4krát RMD vorikonazolu.

Vorikonazol demonstrated clastogenic activity (mostly chromosome breaks) in human lymphocyte cultures in vitro. Vorikonazol was not genotoxic in the Ames assay CHO HGPRT assay the mouse micronucleus assay or the in vivo DNA repair test (Unscheduled DNA Synthesis assay).

Vorikonazol administration induced no impairment of male or female fertility in rats dosed at 50 mg/kg or 1.6 times the RMD.

Použití v konkrétních populacích

Těhotenství

Shrnutí rizika

Vorikonazol can cause fetal harm when administered to a pregnant woman. There are no available data on the use of Vfend in pregnant women. In animal reproduction studies oral voriconazole was associated with fetal malformations in rats a fetal toxicity in rabbits. Cleft palates a hydronephrosis/hydroureter were observed in rat pups exposed to voriconazole during organogenesis at a above 10 mg/kg (0.3 times the RMD of 200 mg každých 12 hodin based on body surface area comparisons). In rabbits embryomortality reduced fetal weight a increased incidence of skeletal variations cervical ribs a extrasternal ossification sites were observed in pups when pregnant rabbits were orally dosed at 100 mg/kg (6 times the RMD based on body surface area comparisons) during organogenesis. Rats exposed to voriconazole from implantation to weaning experienced increased gestational length a dystocia which were associated with increased perinatal pup mortality at the 10 mg/kg dose [see Data ]. If this drug is used during pregnancy or if the patient becomes pregnant while taking this drug inform the patient of the potential hazard to the fetus [see Varování a preventivní opatření ].

Riziko na pozadí hlavních vrozených vad a potratu pro uvedené populace není známo. V americké obecné populaci je odhadované riziko na pozadí hlavních vrozených vad a potratu u klinicky uznávaných těhotenství 2-4% a 15–20%.

Data

Údaje o zvířatech

Vorikonazol was administered orally to pregnant rats during organogenesis (gestation days 6-17) at 10 30 a 60 mg/kg/day..Vorikonazol was associated with increased incidences of the malformations hydroureter a hydronephrosis at 10 mg/kg/day or greater approximately 0.3 times the recommended human dose (RMD) based on body surface area comparisons a cleft palate at 60 mg/kg approximately 2 times the RMD based on body surface area comparisons. Sníženo ossification of sacral a caudal vertebrae skull pubic a hyoid bone supernumerary ribs anomalies of the sternebrae a dilatation of the ureter/renal pelvis were also observed at doses of 10 mg/kg or greater. There was no evidence of maternal toxicity at any dose.

Vorikonazol was administered orally to pregnant rabbits during the period of organogenesis (gestation days 7-19) at 10 40 a 100 mg/kg/day. Vorikonazol was associated with increased post-implantation loss a decreased fetal body weight in association with maternal toxicity (decreased body přibývání na váze a food consumption) at 100 mg/kg/day (6 times the RMD based on body surface area comparisons). Fetal skeletal variations (increases in the incidence of cervical rib a extra sternebral ossification sites) were observed at 100 mg/kg/day.

Ve studii peri- a postnatální toxicity u potkanů ​​byl vorikonazol podáván perorálně potkanům z implantace na konci laktace při 1 3 a 10 mg/kg/den. Vorikonazol prodloužil trvání těhotenství a práce a produkoval dystocii se souvisejícím zvýšením úmrtnosti matek a snížením perinatálního přežití mláďat F1 při 10 mg/kg/den přibližně 0,3krát RMD.

Laktace

Shrnutí rizika

Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se přítomnosti vorikonazolu v lidském mléce Účinky vorikonazolu na kojené dítě nebo účinky na produkci mléka. Vývojové a zdravotní přínosy kojení by měly být zváženy spolu s klinickou potřebou VFEND matky a jakýmikoli potenciálními nepříznivými účinky na kojené dítě z VFEND nebo ze základního stavu matky.

Ženy a muži reprodukčního potenciálu

Antikoncepce

Poraďte se ženám reprodukčního potenciálu k použití účinné antikoncepce během léčby s VFEND. The coadministration of voriconazole with the oral contraceptive Ortho-Novum® (35 mcg ethinyl estradiol a 1 mg norethindrone) results in an interaction between these two drugs but is unlikely to reduce the contraceptive effect. Monitoring for adverse reactions associated with oral contraceptives a voriconazole is recommended [see Lékové interakce a Klinická farmakologie ].

Dětské použití

Bezpečnost a účinnost VFEND byla stanovena u pediatrických pacientů ve věku 2 let a starší na základě důkazů z přiměřených a dobře kontrolovaných studií u dospělých a dětských pacientů a dalších dětských farmakokinetických a bezpečnostních údajů. Celkem 105 pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 [n = 26] a 12 až 18 let [n = 79] ze dvou nekomparativních pediatrických studií fáze 3 a osm terapeutických studií pro dospělé poskytlo informace o bezpečnosti pro použití VFEND v pediatrické populaci [Viz viz [viz [viz Nežádoucí účinky Klinická farmakologie a Klinické studie ].

Bezpečnost a účinnost u pediatrických pacientů mladších 2 let nebyla stanovena. Proto se VFEND nedoporučuje u pediatrických pacientů mladších 2 let.

U pediatrických pacientů byla pozorována vyšší frekvence zvýšení enzymu jater [viz viz Dávkování a podávání Varování a preventivní opatření a Nežádoucí účinky ].

Frekvence reakcí fototoxicity je vyšší v pediatrické populaci. U pacientů, kteří zažívají reakce na fotocitlivosti, byl hlášen spinocelulární karcinom. Jsou zaručena přísná opatření pro fotoprotekci. U pediatrických pacientů, kteří se zabírají zranění, jako jsou letiginy nebo efelidy, se doporučuje vyhýbání se slunci a dermatologické sledování i po přerušení léčby [viz viz [viz viz [viz [viz [viz Varování a preventivní opatření ].

Vfend has not been studied in pediatric patients with hepatic or renal impairment [see Dávkování a podávání ]. Hepatic function a serum creatinine levels should be closely monitored in pediatric patients [see Dávkování a podávání a Varování a preventivní opatření ].

Geriatrické použití

Ve více dávkových terapeutických studiích s vorikonazolem 9,2% pacientů bylo ve věku ≥ 65 let a 1,8% pacientů bylo ve věku ≥ 75 let. Ve studii zdravých subjektů byly u starších mužů ve srovnání s mladými muži zvýšeny systémové expozice (AUC) a maximální plazmatické koncentrace (CMAX). Farmakokinetická data získaná od 552 pacientů z 10 terapeutických studií verikonazolu ukázala, že koncentrace plazmatu vorikonazolu u starších pacientů byly přibližně o 80% až 90% vyšší než u mladších pacientů po IV nebo ústní podání. Celkový bezpečnostní profil starších pacientů byl však podobný jako u mladých, takže se nedoporučuje žádné úpravy dávkování [viz [viz Klinická farmakologie ].

Informace o předávkování pro vfend

V klinických studiích se objevily tři případy náhodného předávkování. Všechny se vyskytly u pediatrických pacientů, kteří dostali až pětkrát doporučenou intravenózní dávku vorikonazolu. Byla hlášena jediná nežádoucí reakce fotofobie 10 minut.

Vorikonazol neexistuje žádný známý antidot.

Vorikonazol is hemodialyzed with clearance of 121 mL/min. The intravenous vehicle SBECD is hemodialyzed with clearance of 55 mL/min. In an overdose hemodialysis may assist in the removal of voriconazole a SBECD from the body.

Kontraindikace pro vfend

• Vfend is contraindicated in patients with known hypersensitivity to voriconazole or its excipients. There is no information regarding cross-sensitivity between Vfend (voriconazole) a other azole antifungal agents. Caution should be used when prescribing Vfend to patients with hypersensitivity to other azoles.
• Souběžné podávání pimozidu chinidinu nebo ivabradinu s VFEND je kontraindikováno, protože zvýšené plazmatické koncentrace těchto léčiv mohou vést k prodloužení QT a vzácné výskyty torsade de pointes [viz viz Lékové interakce ].
• Společná podávání VFEND s Sirolimus je kontraindikována, protože VFEND významně zvyšuje koncentrace sirolimu [viz viz Lékové interakce a Klinická farmakologie ].
• Společné podávání VFEND s rifampinem karbamazepinem dlouhodobě působícími barbituráty nebo sv. Jana je kontraindikováno, protože tyto léky pravděpodobně výrazně sníží koncentrace plazmatického vorikonazolu [viz viz viz Lékové interakce a Klinická farmakologie ].
• Souběžné podávání standardních dávek vorikonazolu s dávkami Efavirenzu 400 mg každých 24 hodin nebo vyšší je kontraindikováno, protože Efavirenz významně snižuje koncentrace voriconazolu v těchto dávkách u zdravých subjektů. Vorikonazol také významně zvyšuje koncentrace efavirenz v plazmě [viz Lékové interakce a Klinická farmakologie ].
• Souhrnné podávání VFEND s vysokou dávkovou ritonavirem (400 mg každých 12 hodin) je kontraindikována, protože ritonavir (400 mg každých 12 hodin) významně snižuje koncentrace vorikonazolu v plazmě. Nemělo by se vyhnout souběžnému podávání vorikonazolu a nízkodávkového ritonaviru (100 mg každých 12 hodin), pokud posouzení přínosu/rizika pro pacienta odůvodňuje použití vorikonazolu [viz viz Lékové interakce a Klinická farmakologie ].
• Společná podávání VFEND s rifabutinem je kontraindikována, protože VFEND významně zvyšuje koncentrace rifabutinu v plazmě a rifabutin také významně snižuje koncentraci plazmy voriconazolu [viz viz Lékové interakce a Klinická farmakologie ].
• Společné podávání VFEND s alkaloidy Ergot (ergotamin a dihydroergotamin) je kontraindikována, protože VFEND může zvýšit plazmatickou koncentraci ergotových alkaloidů, což může vést k ergotismu [viz viz [viz [viz [viz [viz [viz ergotismus [ Lékové interakce ].
• Společné podávání VFEND s Naloxegolem je kontraindikováno, protože VFEND může zvýšit plazmatické koncentrace naloxegolu, které mohou vyvolat symptomy abstinenčních opioidů [viz viz Lékové interakce ].
• Společné podávání VFEND s Tolvaptanem je kontraindikováno, protože VFEND může zvýšit koncentrace plazmy Tolvaptanu a zvýšit riziko nežádoucích účinků [viz viz Lékové interakce ].
• Společné podávání VFEND s Venetoclaxem při iniciaci a během fáze rampu je kontraindikována u pacientů s chronickou lymfocytární leukémií (CLL) nebo malým lymfocytárním lymfomem (SLL) z důvodu potenciálu zvýšeného rizika syndromu lýzy nádorové lýzy [viz syndrom lýzy nádoru [viz syndrom lýzy nádoru [viz syndrom lýzy nádoru [viz syndrom nádorového lýzy [Viz Lékové interakce ].
• Společná podávání VFEND s lurasidonem je kontraindikováno, protože to může vést k významnému zvýšení expozice lurasidonu a potenciálu pro závažné nežádoucí účinky [viz viz Lékové interakce ].
• Společná podávání VFEND s Finerenone je kontraindikována, protože to může vést k významnému zvýšení expozice Finerenone a potenciálu závažných nežádoucích účinků [viz viz Lékové interakce ].

Klinická farmakologie for Vfend

Mechanismus působení

Vorikonazol is an antifungal drug [see Mikrobiologie ].

Farmakodynamika

Vztah expozice-reakce pro účinnost a bezpečnost

V 10 klinických studiích (n = 1121) byly střední hodnoty průměrných a maximálních koncentrací plazmy vorikonazolu u jednotlivých pacientů v těchto studiích 2,51 μg/ml (mezi-kvartilní rozmezí 1,21 až 4,44 μg/ml) a 3,79 μg/ml (mezi-kvartilní rozmezí 2,06 až 6,31 μg/ml). Farmakokinetická pharmakodynamická analýza údajů o pacientech ze 6 z těchto 10 klinických studií (n = 280) nemohla detekovat pozitivní souvislost mezi průměrnou maximální nebo minimální koncentrací a účinností plazmatického voriconazolu. Farmakokinetické/farmakodynamické analýzy dat ze všech 10 klinických studií však identifikovaly pozitivní souvislosti mezi koncentrací plazmatických voriconazolu a rychlostí abnormalit funkcí jater a poruchy vizuálního [viz viz Nežádoucí účinky ].

Srdeční elektrofyziologie

Placebem kontrolovaná randomizovaná crossover studie pro vyhodnocení účinku na QT interval zdravých mužských a ženských subjektů byla provedena se třemi jednotlivými perorálními dávkami vorikonazolu a ketokonazolu. Sériové vzorky EKG a plazmy byly získány ve specifikovaných intervalech po dobu 24 hodin po pozorování dávky. Průměrné maximální zvýšení QTC z výchozí hodnoty po 800 1200 a 1600 mg vorikonazolu a po ketoconazolu 800 mg bylo všechny upraveno na placebem z výchozí hodnoty <10 msec. Females exhibited a greater increase in QTc than males although all mean changes were <10 msec. Age was not found to affect the magnitude of increase in QTc. No subject in any group had an increase in QTc of ≥60 msec from baseline. No subject experienced an interval exceeding the potentially clinically relevant threshold of 500 msec. However the QT effect of voriconazole combined with drugs known to prolong the QT interval is unknown [see Kontraindikace a Lékové interakce ].

Farmakokinetika

Farmakokinetika vorikonazolu byla charakterizována u zdravých subjektů zvláštní populace a pacienty.

Farmakokinetika vorikonazolu je nelineární kvůli nasycení jeho metabolismu. Interindividuální variabilita farmakokinetiky vorikonazolu je vysoká. S rostoucí dávkou je pozorováno větší než úměrné zvýšení expozice. Odhaduje se, že v průměru zvýšení perorální dávky z 200 mg každých 12 hodin na 300 mg každých 12 hodin vede k přibližně 2,5násobnému zvýšení expozice (AUCτ); Podobně zvýšení intravenózní dávky z 3 mg/kg každých 12 hodin na 4 mg/kg každých 12 hodin způsobuje přibližně 2,5násobné zvýšení expozice (tabulka 12).

Tabulka 12: Geometrický průměr (%CV) Plazma Voriconazol Pharmakokinetické parametry u dospělých, kteří dostávají různé dávkovací režimy

Když je doporučený režim pro zatížení dávky intravenózního zatížení podáván ke zdravým subjektům koncentrace v plazmě blízké ustálenému stavu, jsou dosaženy během prvních 24 hodin po dávkování (např. 6 mg/kg IV každých 12 hodin v den 1 následované 3 mg/kg IV každé 12 hodin). Bez akumulace zatížení dochází během dvakrát denně vícenásobné dávkování s plazmatickými koncentracemi vorikonazolu v ustáleném stavu dosažených do 6. dne u většiny subjektů.

Vstřebávání

Farmakokinetické vlastnosti vorikonazolu jsou po podání podobné intravenózními a ústními trasami. Na základě populace farmakokinetická analýza sdružených dat u zdravých subjektů (n = 207) se odhaduje na orální biologická dostupnost vorikonazolu na 96% (CV 13%). Bioekvivalence byla stanovena mezi 200 mg tabletem a 40 mg/ml perorální suspenze, když byla podávána jako 400 mg každých 12 hodin načítání dávky následované 200 mg každé 12 hodin údržby.

Maximální plazmatické koncentrace (CMAX) jsou dosaženy 1-2 hodiny po dávkování. Když se podávají více dávek vorikonazolu s jídlem s vysokým obsahem tuků, průměrná CMAX a AUCτ se sníží o 34% a 24%, pokud jsou podávány jako tablet a o 58% a 37%, pokud jsou podávány jako ústní pozastavení [viz viz perorální pozastavení [viz viz [viz perorální suspenze [viz viz [viz perorální pozastavení [ Dávkování a podávání ].

U zdravých subjektů není absorpce vorikonazolu ovlivněna souběžnou podáváním perorálních léků na ranitidin nebo omeprazolu, o nichž je známo, že zvyšuje pH žaludku.

Rozdělení

Objem distribuce v ustáleném stavu pro vorikonazol se odhaduje na 4,6 l/kg, což naznačuje rozsáhlé rozdělení do tkání. Odhaduje se, že vazba proteinu v plazmě je 58% a ukázalo se, že jsou nezávislé na koncentracích plazmy dosažených po jednotlivých a více perorálních dávkách 200 mg nebo 300 mg (přibližný rozsah: 0,9-15 μg/ml). Různé stupně poškození jater a ledvin neovlivňují vazbu proteinu vorikonazolu.

Odstranění

Metabolismus

Studie in vitro ukázaly, že vorikonazol je metabolizován lidským enzymy cytochromu P450 v hepatice CYP2C19 CYP2C9 a CYP3A4 [viz viz Lékové interakce ].

Studie in vivo ukázaly, že CYP2C19 je významně zapojen do metabolismu vorikonazolu. Tento enzym vykazuje genetický polymorfismus [viz Klinická farmakologie ].

Hlavní metabolit vorikonazolu je N-oxid, který představuje 72% cirkulujících metabolitů v plazmě. Protože tento metabolit má minimální antimykotickou aktivitu, nepřispívá k celkové účinnosti vorikonazolu.

Vylučování

Vorikonazol je eliminován metabolismem jater s méně než 2% dávky vylučované nezměněné v moči. Po podání jediné radioaktivně značené dávky perorálního nebo IV vorikonazolu, kterému předcházelo několik perorálních nebo IV dávkování přibližně 80% až 83% radioaktivity, se získává v moči. Většina (> 94%) celkové radioaktivity je vylučována během prvních 96 hodin po perorálním i intravenózním dávkování.

V důsledku nelineární farmakokinetiky je terminální poločas vorikonazolu závislý na dávce, a proto není užitečný při předpovídání akumulace nebo eliminace vorikonazolu.

Konkrétní populace

Pacienti s muži a ženy

Ve studii více orálních dávek byla průměrná CMAX a AUCτ u zdravých mladých žen o 83% a 113% vyšší než u zdravých mladých mužů (18-45 let) po dávkování tablety. Ve stejné studii nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve střední CMAX a AUCτ mezi zdravými staršími muži a zdravými staršími ženami (> 65 let). V podobné studii po dávkování s perorální suspenzí byl průměrný AUC u zdravých mladých žen o 45% vyšší než u zdravých mladých mužů, zatímco průměrný CMAX byl srovnatelný mezi pohlavími. Koncentrace vorikonazolu v ustáleném stavu (CMIN) pozorované u žen byly o 100% a 91% vyšší než u mužů, kteří dostávali tablet a perorální suspenzi.

V klinickém programu nebylo provedeno žádné úpravy dávkování na základě pohlaví. Bezpečnostní profil a plazmatické koncentrace pozorované u mužských a ženských subjektů byly podobné. Proto není nutná žádná úprava dávkování na základě pohlaví.

Geriatričtí pacienti

V perorální studii s více dávkami byla průměrná CMAX a AUCτ u zdravých starších mužů (≥65 let) 61% a 86% vyšší než u mladých mužů (18-45 let). Nebyly pozorovány žádné významné rozdíly ve střední CMAX a AUCτ mezi zdravými staršími ženami (≥65 let) a zdravými mladými ženami (18-45 let).

V klinickém programu nebyla provedena úprava dávky na základě věku. Analýza farmakokinetických údajů získaných od 552 pacientů z 10 klinických studií vorikonazolu ukázala, že střední koncentrace plazmatu vorikonazolu u starších pacientů (> 65 let) byly přibližně 80% až 90% vyšší než u mladších pacientů (≤65 let) po podání IV nebo oral. Bezpečnostní profil vorikonazolu u mladých a starších subjektů však byl podobný, a proto není pro seniory nezbytné žádné úpravy dávkování [viz Použití ve speciálních populacích ].

Pediatričtí pacienti

Doporučené dávky u pediatrických pacientů byly založeny na populační farmakokinetické analýze dat získaných od 112 imunokompromitovaných pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 let a 26 imunokompromitovaných pediatrických pacientů ve věku 12 až 17 let.

Porovnání farmakokinetických údajů o pediatrické a dospělé populaci ukázalo, že předpovídaná celková expozice (AUC12) u pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 let po podání 9 mg/kg intravenózní zatížení byla srovnatelná u dospělých po 6 mg/kg intravenózní zatížení. Předpokládané celkové expozice u pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 let po intravenózních dávkách údržby 4 a 8 mg/kg dvakrát denně byly srovnatelné s údaji u dospělých po 3 a 4 mg/kg IV dvakrát denně.

Předpokládaná celková expozice u dětských pacientů ve věku 2 až 12 let po dávce ústní údržby 9 mg/kg (maximum 350 mg) dvakrát denně byla srovnatelná u dospělých po 200 mg ústní dvakrát denně. Intravenózní dávka 8 mg/kg zajistí expozici vorikonazolu přibližně 2krát vyšší než 9 mg/kg perorální dávka u pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 let.

Vorikonazol exposures in the majority of pediatric patients aged 12 to less than 17 years were comparable to those in adults receiving the same dosing regimens. However lower voriconazole exposure was observed in some pediatric patients aged 12 to less than 17 years with low body weight compared to adults [see Dávkování a podávání ].

U pediatrických pacientů ve věku 2 až 18 let u IA nebo IA nebo se IA nebo v Ia nebo IA nebo IA nebo IA nebo IA nebo v Ia nebo méně než 18 let u pediatrických pacientů ve věku 2 až 18 let u pediatrických pacientů ve věku 2 až 18 let u pediatrických pacientů ve věku 2 až 18 let u pediatrických pacientů Invazivní kandidóza včetně kandidámie a EC do dvou prospektivních otevřených nekompatičních multicentrických klinických studií. U jedenácti pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 let a ve věku 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg, kteří dostávali 9 mg/kg intravenózně každých 12 hodin jako zatížení v prvním dni léčby, následovaná 8 mg/kg každých 12 hodin, jako je řada v řadě v řadě (o orální údržbě koncentrace o orální údržbě (řada v řadě (v řadě v řadě (ororální koncentraci (o orální údržbě byla každých 12 hodin (ororální koncentraci v řadě (o orální údržbě (řada v řadě (o orální údržba (ororální koncentrace (ororální koncentrace (ororální údržba, byla každých 12 hodin (ororální séra (ororální koncentraci (ororální sběrač/kg (9 mg/kg každých 12 hodin (ororální sběr/kg. 0,3 až 10,7 mcg/ml). U čtyř pediatrických pacientů ve věku 2 až 12 let a ve věku 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg, kteří dostávali 4 mg/kg intravenózně každých 12 hodin, průměrná koncentrace vorikonazolu byla 0,9 mcg/ml (rozmezí 0,3 až 1,6 mcg/ml) [Viz) [Viz) [Viz) [Viz) [Viz) [Viz) Klinické studie ].

Pacienti s poškozením jater

Po jediné perorální dávce (200 mg) vorikonazolu u 8 pacientů s mírnou (dětskou třídou A) a 4 pacienty se střední (třídou B) (dětský pugh třída B) byla průměrná systémová expozice (AUC) 3,2krát vyšší než ve věku a hmotnostních odpovídaných kontrolách s normální funkcí jater. Mezi skupinami nebyl žádný rozdíl v průměrných maximálních plazmatických koncentracích (CMAX). Když byli porovnáni pouze pacienti s mírným (třídou A) a-pugh třídou A) s kontrolami, stále došlo k 2,3násobnému zvýšení průměrné AUC ve skupině s jaterním poškozením ve srovnání s kontrolami.

V perorální studii s vícenásobnou dávkou byla AUCτ podobná u 6 subjektů se středním poškozením jater (třída B Child-Pugh třída B) s nižší dávkou údržby 100 mg dvakrát denně ve srovnání s 6 subjekty s normální funkcí jater vzhledem k standardní dávce 200 mg dvakrát denně. Střední maximální plazmatické koncentrace (CMAX) byly o 20% nižší ve skupině hepaticky narušené. U pacientů s těžkou jaterní cirhózou (třída C) [viz třída C) [Viz třída C) [viz třída C) [viz třída C) [viz třída C) [viz třída C) [viz třída C) Dávkování a podávání ].

Pacienti s poškozením ledvin

V jedné perorální dávce (200 mg) studie u 24 subjektů s normální funkcí ledvin a mírnou až závažnou systémovou expozicí renálního poškození ledvin

(AUC) a maximální plazmatická koncentrace (CMAX) vorikonazolu nebyly významně ovlivněny poškozením ledvin. Proto není nutné žádné úpravy pro perorální dávkování u pacientů s mírným až závažným poškozením ledvin.

Ve studii více dávky IV Voriconazol (6 mg/kg IV zatížení dávky x 2, pak 3 mg/kg IV x 5,5 dnů) u 7 pacientů se středním ledvinovým dysfunkcí (clearance kreatininu 30-50 ml/min) Systémová expozice (AUC) a špičkové plazmové koncentrace (CMAX) nebyly s normálními renálovými funkcemi.

U pacientů se střední dysfunkcí ledvin (clearance kreatininu 30-50 ml/min) však dochází k akumulaci intravenózního vehikula SBECD. Průměrná systémová expozice (AUC) a maximální plazmatické koncentrace (CMAX) SBECD byly zvýšeny 4krát a téměř 50% v mírně narušené skupině ve srovnání s normální kontrolní skupinou.

Farmakokinetická studie u subjektů s renálním selháním podstupujícím hemodialýzu ukázala, že vorikonazol je dialyzován s čistí 121 ml/min. Intravenózní vozidlo SBECD je hemodialyzováno s čistí 55 ml/min. Čtyřhodinová hemodialýza neodstraní dostatečné množství vorikonazolu, aby se zaručovala nastavení dávky [viz Dávkování a podávání ].

Pacienti ohroženi aspergilózou

Pozorovaná farmakokinetika vorikonazolu u pacientů s rizikem aspergilózy (hlavně pacienti s maligním novotvarem lymfatické nebo hematopoetické tkáně) byly podobné zdravým subjektům.

Studie interakce léčiva

Účinky jiných léků na vorikonazol

Vorikonazol is metabolized by the human hepatic cytochrome P450 enzymes CYP2C19 CYP2C9 a CYP3A4. Results of in vitro metabolism studies indicate that the affinity of voriconazole is highest for CYP2C19 followed by CYP2C9 a is appreciably lower for CYP3A4. Inhibitors or inducers of these three enzymes may increase or decrease voriconazole systemic exposure (plasma concentrations) respectively.

Systémová expozice vorikonazolu je výrazně snížena souběžným podáním následujících látek a jejich použití je kontraindikováno

Rifampin (silný induktor CYP450) - Rifampin (600 mg jednou denně) snížil CMAX v ustáleném stavu a Aucτ vorikonazolu (200 mg každých 12 hodin x 7 dní) o 93% a 96% u zdravých subjektů. Zdvojnásobení dávky vorikonazolu na 400 mg každých 12 hodin neobnovuje přiměřenou expozici vorikonazolu během souběžné podávání s rifampinem [viz viz Kontraindikace ].

Ritonavir (silný induktor CYP450; inhibitor CYP3A4 a substrát) - Účinek souběžného podávání vorikonazolu a ritonaviru (400 mg a 100 mg) byl zkoumán ve dvou samostatných studiích. Vysoký dávka ritonaviru (400 mg každých 12 hodin po dobu 9 dnů) snížila CMAX v ustáleném stavu a Aucτ perorálního vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin po dobu 1 den, pak 200 mg každých 12 hodin po dobu 8 dnů) o 66% a 82% u zdravých subjektů. Nízkodávkový ritonavir (100 mg každých 12 hodin po dobu 9 dnů) snížil CMAX v ustáleném stavu a Aucτ perorálního vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin po dobu 1 den, pak 200 mg každých 12 hodin) o průměrně 24% a 39% u zdravých subjektů. Ačkoli opakované ústní podávání vorikonazolu nemělo významný účinek na CMAX v ustáleném stavu a Aucτ vysokodávkových ritonaviru u zdravých subjektů ustáleného stavu CMAX a Aucτ nízkodávkových ritonaviru se mírně snížil o 24% a 14%, pokud se podává souběžně s orálním voriconazolem [viz viz [viz [viz [viz [viz [viz voriconazol [ Kontraindikace ].

Wort St. John's Wort (induktor CYP450; P -gp induktor) - V nezávislé publikované studii u zdravých dobrovolníků, kteří dostali několik perorálních dávek uv. Jana's wort (300 mg LI 160 třikrát denně po dobu 15 dnů) následovanou jedinou 400 mg perorální dávce vorikonazolu byl pozorován 59% snížení průměrného voriconazolu auc0-∞. Naproti tomu souběžné podávání jednotlivých perorálních dávek Wort a Vorikonazolu sv. Jana nemělo žádný znatelný účinek na vorikonazol AUC0-∞. Dlouhodobé používání wort sv. Jana by mohlo vést ke snížení expozice voriconazolu [viz Kontraindikace ].

Významné lékové interakce, které mohou vyžadovat nastavení dávkování vorikonazolu nebo časté monitorování vorikonazolu souvisejících s nežádoucími reakcemi/toxicitou

Flukonazol (CYP2C9 CYP2C19 a CYP3A4 inhibitor): Souběžné podávání perorálního voriconazolu (400 mg každých 12 hodin po dobu 1 dnů, pak 200 mg každých 12 hodin po dobu 2,5 dne) a perorální flukonazol (400 mg v den 1 pak 200 mg každých 24 hodin po dobu 4 dnů) až 6 zdravých mužů vedlo ke zvýšení CMAX a AUCτ z Voriconazolu a 79% (20% 10%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%) a 79%). CI: 40% 128%). V následné klinické studii zahrnující 8 zdravých mužských subjektů snížilo dávkování a/nebo frekvenci vorikonazolu a flukonazolu tento účinek nebo snižovalo [Viz [Viz Lékové interakce ].

LeTerMovir (induktor CYP2C9/2C19) - Společná podávání perorálního letetermoviru s perorálním vorikonazolem snížilo CMAX v ustáleném stavu a AUC0-12 vorikonazolu průměrně 39% a 44% [viz viz Lékové interakce ].

Menší nebo žádné významné farmakokinetické interakce, které nevyžadují úpravu dávkování

Cimetidin (nespecifický inhibitor CYP450 a zvyšuje pH žaludku) - Cimetidin (400 mg každých 12 hodin x 8 dnů) zvýšil CMAX v ustáleném stavu vorikonazolu a AUCτ o průměrně 18% (90% CI: 6% 32%) a 23% (90% CI: 13% 33%) po ústních dávkách 200 mg každých 12 hodin pro zdravé subjekty.

Ranitidin (zvyšuje žaludeční pH) - Ranitidin (150 mg každých 12 hodin) neměl významný účinek na vorikonazol CMAX a AUCτ po perorálních dávkách 200 mg každých 12 hodin x 7 dní pro zdravé subjekty.

Makrolidová antibiotika - Souhrnné řízení erythromycinu (inhibitor CYP3A4; 1 gram každých 12 hodin po dobu 7 dnů) nebo azithromycin (500 mg každých 24 hodin po dobu 3 dnů) s Voriconazolem 200 mg každých 12 hodin po dobu 14 dnů neměl významný účinek na vorikonazol ustáleného stavu a AUCτ u zdravého subjektu. Účinky vorikonazolu na farmakokinetiku erytromycinu nebo azithromycinu nejsou známy.

Účinky vorikonazolu na jiné drogy

Studie in vitro s lidskými jaterními mikrozomy ukazují, že vorikonazol inhibuje metabolickou aktivitu enzymů cytochromu p450 CYP2C19 CYP2C9 a CYP3A4. V těchto studiích byla inhibiční účinnost vorikonazolu pro metabolickou aktivitu CYP3A4 významně menší než u dvou dalších azolů ketoconazolu a itrakonazolu. Studie in vitro také ukazují, že hlavní metabolit vorikonazolu vorikonazolu N-oxidu n-oxidu inhibuje metabolickou aktivitu CYP2C9 a CYP3A4 ve větší míře než aktivita CYP2C19. Proto existuje potenciál pro vorikonazol a jeho hlavní metabolit ke zvýšení systémové expozice (plazmatické koncentrace) jiných léčiv metabolizovaných těmito enzymy CYP450.

Systémová expozice následujícího léčiva je významně zvýšena souběžným podáním vorikonazolu a jejich použití je kontraindikováno

Sirolimus (substrát CYP3A4) - Opakované podávání dávky perorálního vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin po dobu 1 dnů, pak 200 mg každých 12 hodin po dobu 8 dnů) zvýšil CMAX a AUC sirolimu (2 mg jediné dávky) v průměru 7krát (90% CI: 5,7 7,5) a 110krát (90% CI: 9,9 12 12,6) [viz [90% CI: 5,7 7,5) a 110% CI: 9,9 12.6) [viz 90% CI: 5,7 7,5) a 110% CI: 9,9 12.6) (90% CI: 5,7 7,5) a 110% CI: 9,9 12.6). Kontraindikace ].

Společná podávání vorikonazolu s následujícími látkami vede ke zvýšené expozici těmto lékům. Proto je zapotřebí pečlivé monitorování a/nebo nastavení dávky těchto léků

Alfentanil (substrát CYP3A4) - Soutěžení více dávek orálního voriconazolu (400 mg každých 12 hodin v den 1 200 mg každých 12 hodin v den 2) s jedinou 20 mcg/kg intravenózní dávkou alfentanilu s současným naloxonem vedla k šestinásobnému nárůstu průměrného alfentanilního auc0-∞ a ve srovnání s průměrným alfentinem napůl elimin. byl dán sám [viz Lékové interakce ].

Fentanyl (substrát CYP3A4): V nezávislé publikované studii Současné použití voriconazolu (400 mg každých 12 hodin v den 1 pak 200 mg každých 12 hodin v den 2) s jedinou intravenózní dávkou fentanylu (5 μg/kg) vedlo ke zvýšení průměrného Auc0-∞ fentanylu o 1,4-fold) [Viz 2,04-fold) [Viz 2,04-fold) [Viz) [Viz) [Viz) [Viz 2,04-fold) [ Lékové interakce ].

Oxykodon (substrát CYP3A4): In an independent published study coadministration of multiple doses of oral voriconazole (400 mg every 12 hours on Day 1 followed by five doses of 200 mg every 12 hours on Days 2 to 4) with a single 10 mg oral dose of oxycodone on Day 3 resulted in an increase in the mean Cmax and AUC0 - ∞ of oxycodone by 1.7-fold (range 1.4- to 2.2-fold) and 3.6- záhyb (rozsah 2,7 až 5,6krát). Průměrný eliminační poločas oxykodonu byl také zvýšen 2,0krát (rozmezí 1,4 až 2,5krát) [Viz Lékové interakce ].

Cyklosporin (substrát CYP3A4) - In stable renal transplant recipients receiving chronic cyclosporine therapy concomitant administration of oral voriconazole (200 mg every 12 hours for 8 days) increased cyclosporine Cmax and AUCτ an average of 1.1 times (90% CI: 0.9 1.41) and 1.7 times (90% CI: 1.5 2.0) respectively as compared to when cyclosporine was administered without voriconazole [see Lékové interakce ].

Metadon (substrát CYP2C19 CYP2C19 CYP2C9) - Opakované podávání dávky perorálního vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin po dobu 1 dnů, pak 200 mg každých 12 hodin po dobu 4 dnů) zvýšilo CMAX a AUCτ farmakologicky aktivního rmetadonu o 31% (90% CI: 22% 40%) a 47% (90% CI: 38%) respektivně u subjektů (30-100 MG) každých 24 hodin). CMAX a AUC (S)-methadonu se zvýšily o 65% (90% CI: 53% 79%) a 103% (90% CI: 85% 124%) [viz viz Lékové interakce ].

Tacrolimus (substrát CYP3A4) - Opakujte podávání perorální dávky vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin x 1 den, pak 200 mg každých 12 hodin x 6 dní) Zvýšil tacrolimus (NULL,1 mg/kg jediné dávky) CMAX a AUCτ u zdravých subjektů v průměru 2krát (90% CI: 1,9 2,5) a 3-from (90% CI: viz [viz v respektu “ Lékové interakce ].

Warfarin (substrát CYP2C9) - Společná podávání vorikonazolu (300 mg každých 12 hodin x 12 dní) s warfarinem (30 mg jediná dávka) významně prodloužila maximální čas protrombinu přibližně 2násobkem doby placeba u zdravých subjektů [viz viz Lékové interakce ].

Nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID; substráty CYP2C9): Ve dvou nezávislých publikovaných studiích byly jednotlivé dávky ibuprofenu (400 mg) a diklofenac (50 mg) společně podávány s poslední dávkou vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin v den 1 následované 200 mg každých 12 hodin v den 2). Vorikonazol zvýšil průměrný CMAX a AUC farmakologicky aktivního isomeru S () -ibuprofen o 20%, respektive 100%. Voriconazol zvýšil průměrný CMAX a AUC diclofenac o 114% a 78% [viz viz Lékové interakce ].

Nebyly pozorovány žádné významné farmakokinetické interakce, když byl vorikonazol podváděn s následujícími látkami. Proto se pro tyto agenty nedoporučuje žádná úprava dávky

Prednisolon (substrát CYP3A4) - Vorikonazol (200 mg každých 12 hodin x 30 days) increased Cmax a AUC of prednisolone (60 mg single dose) by an average of 11% a 34% respectively in healthy subjects [see Varování a preventivní opatření ].

Digoxin (P -glykoproteinový transport) - Vorikonazol (200 mg každých 12 hodin x 12 days) had no significant effect on steady state Cmax a AUCτ of digoxin (0.25 mg once daily for 10 days) in healthy subjects.

Kyselina mykofenolová (substrát UDP -glukuronyl transferázy) - Vorikonazol (200 mg každých 12 hodin x 5 days) had no significant effect on the Cmax a AUCτ of mycophenolic acid a its major metabolite mycophenolic acid glucuronide after administration of a 1 gram single oral dose of mycophenolate mofetil.

Obousměrné interakce

Kontraindikováno je souběžné použití následujících látek s vorikonazolem

Rifabutin (silný induktor CYP450) - Rifabutin (300 mg jednou denně) snížil CMAX a AUCτ vorikonazolu při 200 mg dvakrát denně o 67% (90% CI: 58% 73%) a 79% (90% CI: 71% 84%) u zdravých subjektů. Během souběžné podávání s rifabutinem (300 mg jednou denně) byl CMAX v ustáleném stavu a Aucτ vorikonazolu po zvýšené dávce 400 mg dvakrát denně dvakrát vyšší ve srovnání s samotným vorikonazolem při 200 mg dvakrát denně. A Kontraindikace ].

Významné interakce léčiva, které mohou vyžadovat úpravu dávky Často sledování hladin léčiva a/nebo časté monitorování nežádoucích účinků/toxicity souvisejících s léčivem

Efavirenz inhibitor nenukleosidové reverzní transkriptázy (induktor CYP450; inhibitor CYP3A4 a substrát) - - - Standardní dávky vorikonazolu a efavirenzu (400 mg každých 24 hodin nebo vyšší) nesmí být podávány [viz viz Lékové interakce ]. Steady state Efavirenz (400 mg PO every 24 hours) decreased the steady state Cmax a AUCτ of voriconazole (400 mg PO every 12 hours for 1 day then 200 mg PO every 12 hours for 8 days) by an average of 61% a 77% respectively in healthy male subjects. Vorikonazol at steady state (400 mg PO every 12 hours for 1 day then 200 mg každých 12 hodin for 8 days) increased the steady state Cmax a AUCτ of Efavirenz (400 mg PO every 24 hours for 9 days) by an average of 38% a 44% respectively in healthy subjects.

Farmakokinetika upravených dávek vorikonazolu a efavirenzu byla studována u zdravých mužských subjektů po podání vorikonazolu (400 mg PO každých 12 hodin ve dnech 2 až 7) s efavirenz (300 mg PO každých 24 hodin ve dnech 1-7) V souvislosti s ustáleným stavovým podáváním (400 mg po dobu 2 dnů) Efavirenz (600 mg každých 24 hodin po dobu 9 dnů). Souhrnné řízení vorikonazolu 400 mg každých 12 hodin s efavirenzem 300 mg každých 24 hodin snížilo vorikonazol AUCτ o 7% (90% CI: -23% 13%) a zvýšena CMAX o 23% (90% CI: -1% 53%); Efavirenz AUCτ byl zvýšen o 17% (90% CI: 6% 29%) a CMAX byl ekvivalentní [viz Dávkování a podávání Kontraindikace a Lékové interakce ].

Fenytoin (substrát CYP2C9 a silný induktor CYP450) - Opakované podávání dávky fenytoinu (300 mg jednou denně) snížilo CMAX v ustáleném stavu a AUCτ orálně podávaného vorikonazolu (200 mg každých 12 hodin x 14 dní) o 50% a 70% u zdravých subjektů. Podávání vyšší dávky vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin x 7 dní) s fenytoinem (300 mg jednou denně) vedlo ve srovnatelném ustáleném stavu voriconazol CMAX a odhady AUCτ ve srovnání s tím, kdy byl voriconazol podáván při 200 mg každé 12 hodin bez fenytoinu [viz viz fenytoin [viz Dávkování a podávání a Lékové interakce ].

Opakované podávání dávky vorikonazolu (400 mg každých 12 hodin x 10 dnů) zvýšilo CMAX v ustáleném stavu a Aucτ fenytoinu (300 mg jednou denně) o 70% a 80% u zdravých subjektů. Očekává se, že nárůst fenytoinu Cmax a AUC, když je souběžně podáván s vorikonazolem Lékové interakce ].

Omeprazol (inhibitor CYP2C19; substrát CYP2C19 a CYP3A4) - Soutěžená souvislost omeprazolu (40 mg jednou denně x 10 dní) s perorálním vorikonazolem (400 mg každých 12 hodin x 1 den pak 200 mg každých 12 hodin x 9 dní) zvýšila CMAX v ustáleném stavu a AUCτ voriconazolu o průměr 15% (90% CI: 5% 25%) a 40%) v respektive ustáleného subjektu: 29%). Nedoporučuje se žádné nastavení dávkování vorikonazolu.

Soutěžená snižování voriconazolu (400 mg každých 12 hodin x 1 den pak 200 mg x 6 dní) s omeprazolem (40 mg jednou denně x 7 dní) zdravým subjektům významně zvýšil ustálený stav Cmax a aucτ omeprazolu o průměrně 2krát (90% ci: 1,8 2,6) a ve srovnání s tím, že je ve srovnání s nimi, ve srovnání s tím, že je to bez toho, že je to bez toho, že je to bez toho, kdy je to, co je v respektu, ve srovnání s tím, že je to bez oomeprazolu. Voriconazole [viz Lékové interakce ].

Orální antikoncepční prostředky (substrát CYP3A4; inhibitor CYP2C19) - Souhrnné údržby perorálního voriconazolu (400 mg každých 12 hodin po dobu 1 dnů, pak 200 mg každých 12 hodin po dobu 3 dnů) a perorální antikoncepční (ortho-novum1/35® sestává z 35 mcg ethinylestradiolu a 1 mg norethindronu) na zdravé ženy v ustáleném stavu (NULL,0 estrADilním hodnotam každých 24 hodin) se zvyšuje v průměru etinylu a ETHINYLYL a ETHINYLYL a ANUCADYL a 9 mg. CI: 28% 45%) a 61% (90% CI: 50% 72%) a NorEthindrone o 15% (90% CI: 3% 28%) a 53% (90% CI: 44% 63%) u zdravých subjektů. Voriconazol CMAX a AUCτ se zvýšily o průměr 14% (90% CI: 3% 27%) a 46% (90% CI: 32% 61%) [Viz viz Lékové interakce ].

Nebyla pozorována žádná významná farmakokinetická interakce a nedoporučuje se úpravy dávkování

ININAVIR (inhibitor CYP3A4 a substrát) - Opakované podávání dávky indinaviru (800 mg TID po dobu 10 dnů) nemělo významný účinek na vorikonazol CMAX a AUC po opakovaném podávání dávky (200 mg každých 12 hodin po dobu 17 dnů) u zdravých subjektů.

Opakované podávání dávky vorikonazolu (200 mg každých 12 hodin po dobu 7 dnů) nemělo významný účinek na CMAX v ustáleném stavu a Aucτ indinaviru po opakované podávání dávky (800 mg TID po dobu 7 dnů) u zdravých subjektů.

Mikrobiologie

Mechanismus působení

Vorikonazol is an azole antifungal drug. The primary mode of action of voriconazole is the inhibition of fungal cytochrome P-450- mediated 14 alpha-lanosterol demethylation an essential step in fungal ergosterol biosynthesis. The accumulation of 14 alpha-methyl sterols correlates with the subsequent loss of ergosterol in the fungal cell wall a may be responsible for the antifungal activity of Vorikonazol.

Odpor

Je dobře známý potenciál pro rozvoj odolnosti vůči vorikonazolu. Mechanismy rezistence mohou zahrnovat mutace v genu ERG11 (kódy pro cílovou enzymovou lanosterol 14-a-demethylázu) upregulace genů kódujících ATP-vázající kazetovou efluxní transportéry, tj. Candida léčiva (CDR) čerpadla a omezený přístup k cílům nebo nějakou kombinaci těchto mechanismů. Frekvence vývoje rezistence na léčiva pro různé houby, pro které je tento lék označen, není známa.

Izoláty plísní vykazující sníženou náchylnost k flukonazolu nebo itrakonazolu mohou také vykazovat sníženou citlivost na vorikonazol, což naznačuje, že mezi těmito azoly může dojít ke zkřížené rezistenci. Relevance křížové rezistence a klinického výsledku nebyl plně charakterizován. Klinické případy, kdy je prokázána křížová rezistence azolu, mohou vyžadovat alternativní antimykotickou terapii.

Antimikrobiální aktivita

Vorikonazol has been shown to be active against most isolates of the following microorganisms jak in vitro, tak i v klinických infekcích.

Aspergillus fumigatus
Aspergillus flavus
Aspergillus Niger
Aspergillus
Candida albicans
Candida glabrata (V klinických studiích byl vorikonazol MIC90 4 μg/ml)*
Candida Krusei
Candida parapsilosis
Candida Tropicalis
Fusarium spp. včetně Fusarium solani
Scedosporium apiospermum

* V klinických studiích byl Vorikonazol MIC90 pro izoláty C. glabrata výchozí linie 4 μg/ml; 13/50 (26%) C. Základní izoláty Glabrata byly rezistentní (MIC ≥ 4 μg/ml) na vorikonazol. Na základě 1054 izolátů testovaných ve studiích dozoru však MIC90 byl 1 μg/ml.

K dispozici jsou následující data Jejich klinický význam však není znám. Nejméně 90 procent následujících hub vykazuje in vitro minimální inhibiční koncentraci (MIC) menší nebo rovna citlivému bodu zlomu pro vorikonazol proti izolátům podobného rodu nebo skupiny organismu. Účinnost vorikonazolu při léčbě klinických infekcí způsobených těmito houbami však nebyla stanovena v přiměřených a dobře kontrolovaných klinických studiích:

Candida Portuguese
Guiïrond Candida

Testování citlivosti

Konkrétní informace o interpretačních kritériích a souvisejících metodách testování a standardech kontroly kvality vyznačené FDA pro tento lék naleznete na adrese: https://www.fda.gov/stic.

Farmakogenomika

CYP2C19 významně zapojený do metabolismu vorikonazolu vykazuje genetický polymorfismus. Lze očekávat, že přibližně 15–20% asijských populací bude špatné metabolizátory. U Kavkazanů a černochů je prevalence špatných metabolizátorů 3-5%. Studie prováděné v kavkazských a japonských zdravých subjektech ukázaly, že špatné metabolizátory mají v průměru 4krát vyšší expozici vorikonazolu (AUCτ) než jejich homozygotní rozsáhlé protějšky metabolizátoru. Subjekty, které jsou heterozygotní rozsáhlé metabolizátory, mají v průměru 2krát vyšší expozici vorikonazolu než jejich homozygotní rozsáhlé protějšky metabolizátoru [viz viz Klinická farmakologie ].

Klinické studie

Vorikonazol administered orally or parenterally has been evaluated as primary or salvage therapy in 520 patients aged 12 years a older with infections caused by Aspergillus spp. Fusarium spp. a Scedosporium spp.

Invazivní aspergilóza (IA)

Vorikonazol was studied in patients for primary therapy of IA (raomized controlled study 307/602) for primary a salvage therapy of aspergillosis (non-comparative study 304) a for treatment of patients with IA who were refractory to or intolerant of other antifungal therapy (non-comparative study 309/604).

Studie 307/602 - Primární terapie invazivní aspergilózy

Účinnost vorikonazolu ve srovnání s amfotericinem B v primární léčbě akutního IA byla prokázána u 277 pacientů léčených po dobu 12 týdnů v randomizované kontrolované studii (studie 307/602). Většina studijních pacientů měla základní hematologické malignity včetně transplantace kostní dřeně. Studie také zahrnovala pacienty s pevnými nádory a AIDS s pevným orgánem. Pacienti byli léčeni hlavně pro určité nebo pravděpodobné IA plic. Mezi další infekce aspergilózy patřily infekce CNS onemocnění a infekce CNS a sinus infekce. Diagnóza definitivního nebo pravděpodobného IA byla provedena podle kritérií upravených z kritérií založených Národním institutem Alergie a Infectious Diseases Mycoses Study Group/European Organisation for Research a Treatment of Cancer (NIAID MSG /EORTC).

Vorikonazol was administered intravenously with a loading dose of 6 mg/kg každých 12 hodin za prvních 24 hodin followed by a maintenance dose of 4 mg/kg každých 12 hodin for a minimum of 7 days. Therapy could then be switched to the oral formulation at a dose of 200 mg každých 12 hodin. Median duration of IV voriconazole therapy was 10 days (range 2-85 days). After IV voriconazole therapy the median duration of PO voriconazole therapy was 76 days (range 2-232 days).

Pacienti ve skupině komparátorů dostali konvenční amfotericin B jako pomalou infuzi v denní dávce 1,0-1,5 mg/kg/den. Střední doba trvání IV amfotericinové terapie byla 12 dní (rozmezí 1-85 dní). Léčba pak pokračovala s Olat včetně formulací Itrakonazolu a lipidů amfotericinu B. Ačkoli počáteční terapie konvenčním amfotericinem B měla pokračovat po dobu nejméně dvou týdnů skutečné dodání terapie bylo na uvážení vyšetřovatele. Pacienti, kteří ukončili počáteční randomizovanou terapii v důsledku toxicity nebo nedostatečné účinnosti, byli způsobilí pokračovat ve studii s léčbou Olat.

U 53% pacientů léčených vorikonazolem ve srovnání s 32% pacientů s amfotericinem B (tabulka 15) byla pozorována uspokojivá globální reakce po 12 týdnech (úplné nebo částečné rozlišení všech přiřaditelných symptomů (tabulka 15) byla pozorována radiografická/bronchoskopická abnormalita přítomných na začátku). Výhoda vorikonazolu ve srovnání s amfotericinem B na přežití pacienta v den 84 byla pozorována s 71% mírou přežití na vorikonazolu ve srovnání s 58% na amfotericinu B (tabulka 13).

Tabulka 13 také shrnuje odpověď (úspěch) na základě mykologického potvrzení a druhu.

Tabulka 13: Celková účinnost a úspěch druhů v primární léčbě studie akutní invazivní aspergilózy 307/602

Studie 304 - Primární a záchranná terapie aspergilózy

V této nekomparativní studii byla u pacientů léčených vorikonazolem pro primární terapii pozorována celková úspěšnost 52% (26/50). Úspěch byl pozorován u 17/29 (59%) s infekcemi Aspergillus fumigatus a 3/6 (50%) pacientů s infekcemi v důsledku druhů nefumigatus [A. flavus (1/1); A. Nidulans (0/2); A. Niger (2/2); A. Terreus (0/1)]. Úspěch u pacientů, kteří dostávali vorikonazol jako záchrannou terapii, je uveden v tabulce 14.

Studie 309/604 - Léčba pacientů s invazivní aspergilózou, kteří byli refrakterní nebo netolerantní jinou antimykotickou terapií

V tabulce 16 jsou také poskytovány další údaje týkající se míry odezvy u pacientů, kteří byli refrakterní na nebo netolerantní jiných antimykotiků. V této nekomparativní studii byla celková mykologická eradikace u kulturně zdokumentovaných infekcí v důsledku Fumigatus a non-Fumigatus druhů Aspergillus u pacientů s léčbami. Pacienti měli v některých případech k smíšeným infekcím různá základní onemocnění a druhy než A. fumigatus.

U pacientů, kteří byli infikováni jediným patogenem a byli refrakterní nebo intolerantní jiných antimykotických látek, je v tabulce 14 uvedena uspokojivá míra odezvy na vorikonazol ve studiích 304 a 309/604.

Tabulka 14: Kombinované údaje o odezvě u pacientů s záchranou s jedním druhem Aspergillus (studie 304 a 309/604)

Devatenáct pacientů mělo izolované více než jeden druh Aspergillus. Úspěch byl pozorován u 4/17 (24%) těchto pacientů.

Kandidémie u neutropenických pacientů a dalších infekcí Candida s hlubokou tkáň

Vorikonazol was compared to the regimen of amphotericin B followed by fluconazole in Study 608 an open-label comparative study in nonneutropenic patients with caidemia associated with clinical signs of infection. Patients were raomized in 2:1 ratio to receive either voriconazole (n=283) or the regimen of amphotericin B followed by fluconazole (n=139). Patients were treated with raomized study drug for a median of 15 days. Most of the caidemia in patients evaluated for efficacy was caused by C. albicans (46%) followed by C. Tropicalis (19%) C. Parapsilosis (17%) C. Glabrata (15%) a C. Krusei (1%).

Nezávislá komise pro přezkum dat (DRC) slepá pro studijní léčbu přezkoumala klinická a mykologická data z této studie a vytvořila jedno posouzení odpovědi pro každého pacienta. Úspěšná odpověď vyžadovala všechny následující: Rozlišení nebo zlepšení všech klinických příznaků a symptomů infekčních krevních kultur negativní na candida infikované hluboká tkáňová místa negativní na candida nebo vyřešení všech lokálních příznaků infekce a žádné systémové antimykotické terapie jiné než studijní léčivo. Primární analýza, která počítá k úspěchům hodnoceným DRC v pevném časovém bodě (12 týdnů po skončení terapie [EOT]), prokázala, že vorikonazol byl při léčbě kandidámie srovnatelný s režimem amfotericinu B a míra odezvy 41% a 41%). Pacienti, kteří z jakéhokoli důvodu neměli 12týdenní hodnocení, byli považováni za selhání léčby.

Celková klinická a mykologická úspěšnost druhů Candida ve studii 150-608 je uvedena v tabulce 15.

Tabulka 15: Celková míra úspěšnosti utrpěná z EOT do pevného 12týdenního časového bodu sledování výchozím linií patogenu ^ab

V sekundární analýze, která počítala s DRC posouzenými úspěchy v každém časovém bodě (EOT nebo 2 6 nebo 12 týdnů po EOT), byla míra odezvy 65% ​​pro vorikonazol a 71% pro režim amfotericinu B následovaného fluconazolem.

Ve studiích 608 a 309/604 (nekomparativní studie u pacientů s invazivními plísňovými infekcemi, kteří byli refrakterní na nebo netoleranci jiných antimykotických látek), byl hodnocen vorikonazol u 35 pacientů s infekcemi hluboké tkáně candida. A favorable response was seen in 4 of 7 patients with intra-abdominal infections 5 of 6 patients with kidney and bladder wall infections 3 of 3 patients with deep tissue abscess or wound infection 1 of 2 patients with pneumonia/pleural space infections 2 of 4 patients with skin lesions 1 of 1 patients with mixed intra-abdominal and pulmonary infection 1 of 2 patients with suppurative phlebitis 1 of 3 patients with Hepatosplenická infekce 1 z 5 pacientů s osteomyelitidou 0 z 1 s infekcí jater a 0 z 1 s infekcí děložní lymfatické uzliny.

Kandidóza jícnu (EC)

Účinnost perorálního vorikonazolu 200 mg dvakrát denně ve srovnání s perorálním flukonazolem 200 mg jednou denně v primární léčbě EC byla prokázána ve studii 150-305 dvojitě zaslepená dvojitá figurína u imunokompromitovaných pacientů s endoskopicky projektem EC. Pacienti byli léčeni po dobu mediánu 15 dnů (rozmezí 1 až 49 dní). Výsledek byl hodnocen opakovanou endoskopií na konci léčby (EOT). Úspěšná odpověď byla definována jako normální endoskopie při EOT nebo alespoň zlepšení 1 stupně oproti základnímu endoskopickému skóre. U pacientů v populaci záměru léčby (ITT) s pouze základní endoskopií byla úspěšná reakce definována jako symptomatická léčba nebo zlepšení v EOT ve srovnání s výchozím stavem. Vorikonazol a fluconazol (200 mg jednou denně) vykazovali srovnatelné míry účinnosti proti EC, jak je uvedeno v tabulce 16.

Tabulka 16: Míra úspěšnosti u pacientů léčených u kandidózy jícnu

Mikrobiologická míra úspěšnosti druhů Candida je uvedena v tabulce 17.

Tabulka 17: Klinický a mykologický výsledek základní linií patogenu u pacientů s kandidózou jícnu (studie-150-305)

Další vážné plísňové patogeny

Ve sdružených analýzách pacientů se ukázalo, že vorikonazol je účinný proti následujícím dalším plísňovým patogenům:

Scedosporium apiospermum - Úspěšná reakce na terapii vorikonazolu byla pozorována u 15 z 24 pacientů (63%). Tři z těchto pacientů se relapsovali do 4 týdnů, včetně 1 pacienta s plicní kůží a oční infekce 1 pacient s mozkovým onemocněním a 1 pacient s kožní infekcí. Deset pacientů mělo důkazy o mozkové chorobě a 6 z nich mělo úspěšný výsledek (1 relaps). Kromě toho byla pozorována úspěšná odpověď u 1 ze 3 pacientů se smíšenými infekcemi organismu.

Fusarium spp. - Devět z 21 (43%) pacientů bylo úspěšně léčeno vorikonazolem. Z těchto 9 pacientů 3 měly oční infekce 1 měly očí a infekce krve 1 měla kožní infekci 1, která měla krevní infekci, 2 měl sinusové infekce a 1 měl šířenou infekci (plicní kožní hepatosplenic). Tři z těchto pacientů (1 s diseminovanou chorobou 1 s infekcí oční a 1 s krevní infekcí) měli Fusarium Solani a byli úplnými úspěchy. Dva z těchto pacientů relaps 1 s infekcí sinus a hlubokou neutropenií a 1 po chirurgickém pacientovi s infekcemi krve a očí.

Dětské studie

Do terapeutických studií dospělých bylo zahrnuto celkem 22 pacientů ve věku 12 až 18 let s IA. Dvanáct z 22 (55%) pacientů mělo úspěšnou odpověď po léčbě udržovací dávkou vorikonazolu 4 mg/kg každých 12 hodin.

Padesát tři pediatrických pacientů ve věku 2 až 18 let bylo léčeno vorikonazolem ve dvou prospektivních otevřených nekomparativních multicentrických klinických studiích.

Jedna studie byla navržena tak, aby zaregistrovala pediatrické pacienty s IA nebo infekcemi vzácnými formami (jako je Scedosporium nebo Fusarium). Pacienti ve věku 2 až 12 let a 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg dostali intravenózní dávku zatížení VFEND 9 mg/kg každých 12 hodin za prvních 24 hodin následovanou intravenózní údržbou 8 mg/kg každých 12 hodin. Po dokončení 7 dnů pacientů s intravenózní terapií měl možnost přejít na perorální VFEND. Dávka ústní údržby byla 9 mg/kg každých 12 hodin (maximální dávka 350 mg). Všichni ostatní pediatričtí pacienti ve věku 12 až méně než 18 let dostali dospělý režim dávkování VFEND. Pacienti dostávali VFEND po dobu nejméně 6 týdnů a až do maximálně 12 týdnů.

Studie zapsala 31 pacientů s možným prokázaným nebo pravděpodobným IA. Čtrnáct z 31 pacientů 5 z nich bylo 2 až 12 let a 9 z nich bylo 12 až 18 let staré nebo pravděpodobné IA a bylo zahrnuto do modifikovaných analýz účinnosti na léčbu (MITT). Nebyli zapsáni žádní pacienti se vzácnou plísní. Úspěšná globální odpověď byla definována jako rozlišení nebo zlepšení klinických příznaků a symptomů a nejméně 50% rozlišení radiologických lézí připisovaných IA. Celková míra úspěšné globální reakce po 6 týdnech v populaci Mitt je uvedena v tabulce 18 níže.

Tabulka 18: Globální reakce ^a U pacientů s invazivní aspergilózou modifikoval záměr na léčbu (MITT) ^b Populace

Druhá studie zapsala 22 pacientů s invazivní kandidózou včetně kandidámie (ICC) a EC vyžadující primární nebo záchrannou terapii. Pacienti s ICC ve věku 2 až 12 let a 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg dostali intravenózní dávku zatížení VFEND 9 mg/kg každých 12 hodin po prvních 24 hodinách, následovanou dávkou intravenózní údržby 8 mg/kg každých 12 hodin. Po dokončení 5 dnů pacientů s intravenózní terapií měl možnost přejít na perorální VFEND. Dávka ústní údržby byla 9 mg/kg každých 12 hodin (maximální dávka 350 mg). Všichni ostatní pediatričtí pacienti ve věku 12 až méně než 18 let dostali dospělý režim dávkování VFEND. VFEND byl podáván po dobu nejméně 14 dnů po poslední pozitivní kultuře. Bylo povoleno maximálně 42 dní léčby.

Pacienti s primárním nebo záchranným EC ve věku 2 až 12 let a 12 až 14 let s tělesnou hmotností menší než 50 kg dostali intravenózní dávku VFEND 4 mg/kg každých 12 hodin následovanou perorální dávkou VFEND 9 mg/kg každých 12 hodin (maximální dávka 350 mg), když byla splněna kritéria pro orální přepínač). Všichni ostatní pediatričtí pacienti ve věku 12 až méně než 18 let dostali dospělý režim dávkování VFEND. VFEND byl podáván po dobu nejméně 7 dnů po vyřešení klinických příznaků a symptomů. Bylo povoleno maximálně 42 dní léčby.

Pro léčbu studie EC bylo zahájeno bez zatížení dávky intravenózního vorikonazolu. Sedmnáct těchto pacientů potvrdilo infekci Candida a bylo zahrnuto do analýz účinnosti MITT. Ze 17 pacientů zahrnutých do analýz MITT bylo 9 až 2 až 12 let (7 s ICC a 2 s EC) a 8 bylo 12 až 18 let (všechny s EC). Pro ICC a EC byla úspěšná globální reakce definována jako klinická léčba nebo zlepšení s mikrobiologickou eradikací nebo předpokládanou eradikací. Celková míra úspěšné globální reakce na EOT v populaci MITT je uvedena v tabulce 19 níže.

Tabulka 19: Globální reakce ^a Na konci léčby při léčbě invazivní kandidózy s kandidémií a jícnem modifikoval populaci záměru na léčbu (Mitt) (Mitt) (Mitt) (MITT) (MITT) (MITT) (MITT) (MITT) ^b

Informace o pacientovi pro vfend

Vfend®
(Vee-Fend)
(Voriconazol) Tablety pro ústní použití

Vfend®
(Vee-Fend)
(Voriconazol) pro ústní odpružení

Vfend®
(Vee-Fend)
(voriconazol) pro injekci pro intravenózní použití

Přečtěte si informace o pacientovi, které přicházejí s VFEND, než začnete užívat a pokaždé, když dostanete doplnění. Mohou existovat nové informace. Tyto informace nezavazují místo rozhovoru se svým poskytovatelem zdravotní péče o vašem stavu nebo léčbě.

Co je Vfend?

Vfend is a prescription medicine used to treat certain serious fungal infections in your blood a body. These infections are called aspergillosis esophageal caidiasis Scedosporium Fusarium a caidemia.

Není známo, zda je VFEND bezpečný a účinný u dětí mladších než 2 let.

Neberete Vfend, pokud:

• jsou alergičtí na vorikonazol nebo některá ze složek ve VFEND. Úplný seznam složek ve VFEND naleznete na konci tohoto letáku.
• berou některou z následujících léků:
  • pimozid
  • Quinidin
  • sirolimus
  • rifampin
  • Karbamazepin
  • Dlouho působící barbituráty jako fenobarbital
  • Efavirenz
  • Ritonavir
  • Rifabutin
  • ergotamin dihydroergotamin (ergot alkaloidy)
  • Wort St. John's Wort (bylinkový doplněk)
  • Naloxegol
  • Tolvaptan
  • Lurasidon
  • Ivabradin
  • VeneToclax
  • Délka Žádná

Zeptejte se svého poskytovatele zdravotní péče nebo lékárníka, pokud si nejste jisti, zda užíváte některý z výše uvedených léků.

Nezačínejte brát nový lék, aniž byste mluvili s poskytovatelem zdravotní péče nebo lékárníkem.

Než vezmete VFEND, řekněte svému poskytovateli zdravotní péče o všech svých zdravotních stavech, včetně, pokud jste:

• měli nebo někdy měli srdeční onemocnění nebo abnormální srdeční frekvenci nebo rytmus. Váš poskytovatel zdravotní péče si může před zahájením VFEND objednat test, aby zkontroloval vaše srdce (EKG).
• mají nízké hladiny draslíku nízké hladiny hořčíku a nízké hladiny vápníku. Váš poskytovatel zdravotní péče může před zahájením a během léčby s VFEND provádět krevní testy.
• mít problémy s játry nebo ledvinami. Váš poskytovatel zdravotní péče může provádět krevní testy, aby se ujistil, že můžete vzít vfend.
• mít potíže s trávením mléčných výrobků laktózy (mléčný cukr) nebo běžný stolní cukr. Tablety VFEND obsahují laktózu. Vfend perorální suspenze obsahuje sacharózu (stolní cukr).
• jsou těhotné nebo plánují otěhotnět. Vfend může poškodit vaše nenarozené dítě. Promluvte si se svým poskytovatelem zdravotní péče, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Ženy, které mohou otěhotnět, by měly při užívání VFEND používat účinnou antikoncepci. Promluvte si se svým poskytovatelem zdravotní péče o metodách kontroly antikoncepce, které pro vás mohou být pravé.
• jsou kojení nebo plánují kojení. Není známo, zda vfend přechází do mateřského mléka. Promluvte si se svým poskytovatelem zdravotní péče o nejlepším způsobu, jak nakrmit své dítě, pokud vezmete VFEND.

Řekněte svému poskytovateli zdravotní péče o všech lécích, které užíváte včetně předpisu a volně prodejných léků vitamínů a bylinných doplňků.

Vfend may affect the way other medicines work a other medicines may affect how Vfend works.

Vězte, jaké léky užíváte. Udržujte jejich seznam, abyste ukázali svého poskytovatele zdravotní péče nebo lékárníka, když získáte nový lék.

Jak mám vzít VFEND?

• Vfend may be prescribed to you as:
  • Vfend I.V. (intravenous infusion) or
  • Vfend tablets or
  • Vfend oral suspension
• Vfend I.V. will be given to you by a healthcare provider over 1 to 3 hours.
• Vezměte tablety VFEND nebo orální pozastavení přesně tak, jak vám říká váš poskytovatel zdravotní péče.
• Vezměte tablety VFEND nebo ústní odpružení alespoň 1 hodinu před nebo nejméně 1 hodinu po jídle.
• Vfend oral suspension will be mixed for you by your pharmacist. Shake the bottle of Vfend oral suspension for 10 seconds each time before you use it.
• Pro podávání léku použijte pouze perorální dávkovač, který je dodáván s vaším orálním pozastavením VFEND.
• Nemíchejte perorální suspenzi VFEND s jinou lékovou ochucenou kapalinou nebo sirupem.
• Pokud si vezmete příliš mnoho VFEND, zavolejte svému poskytovateli zdravotní péče nebo přejděte do nejbližší pohotovostní místnosti nemocnice.

Co bych se měl vyhnout při užívání VFEND?

• Při užívání VFEND byste neměli řídit v noci. VFEND může způsobit změny ve vaší vizi, jako je rozmazání nebo citlivost na světlo.
• Nejezlute ani neovládejte stroje ani neděláte jiné nebezpečné činnosti, dokud nevíte, jak vás VFEND ovlivňuje.
• Vyvarujte se přímého slunečního světla. Vfend může vaši pokožku citlivou na slunce a světlo ze slunečních ramp a solážích. Mohli byste získat těžký spálení. Použijte opalovací krém a noste klobouk a oblečení, které zakrývají vaši pokožku, pokud musíte být na slunci. Pokud se spálíte, promluvte si se svým poskytovatelem zdravotní péče.

Jaké jsou možné vedlejší účinky VFEND?

Vfend may cause serious side effects including:

• problémy s jatery. Příznaky problémů jater mohou zahrnovat:
  • svědivá kůže
  • Žutání vašich očí
  • Cítím se velmi unavený
  • Příznaky podobné chřipce
  • nevolnost or zvracení
• vážné srdeční problémy. Vfend may cause changes in your heart rate or rhythm including your heart stopping (cardiac arrest).
• alergické reakce. Příznaky alergické reakce mohou zahrnovat:
  • horečka
  • pocení
  • Cítí se, jako by vaše srdce bilo rychle (tachykardie)
  • těsnost hrudníku
  • potíže s dýcháním
  • cítit se slabý
  • nevolnost
  • svědění
  • Skin vyrážka
  • spláchnutí
• změny vize. Příznaky změn vidění mohou zahrnovat:
  • rozmazané vidění
  • Změny ve způsobu, jakým vidíte barvy
• Vážné reakce na kůži. Příznaky závažných kožních reakcí mohou zahrnovat:
  • vyrážka nebo úly
  • vředy
  • puchýře nebo loupání pokožky
  • potíže s polykáním nebo dýcháním
• Citlivost na světlo nebo slunce (fotosenzitivita). Vfend can cause serious photosensitivity. There is an increased chance of skin toxicity while taking Vfend. This can happen with or without taking other medicines like methotrexate. Fotocitlivost reactions may also increase your risk of:
  • rychlejší stárnutí kůže ze slunce
  • rakovina kůže

Okamžitě zavolejte poskytovateli zdravotní péče, pokud dostanete novou vyrážku na kůži nebo se vaše vyrážka na pokožku zhoršuje.

• Problémy s ledvinami. Vfend may cause new or worse problems with kidney function including kidney failure. Your healthcare provider should check your kidney function while you are taking Vfend. Your healthcare provider will decide if you can keep taking Vfend.
• Problémy s adrenální žláza:
  • Vfend may cause reduced adrenal function (adrenal insufficiency).
  • Vfend may cause overactive adrenal function (Cushing's syndrome) when voriconazole is used at the same time with corticosteroids.
• Mezi příznaky nedostatečnosti nadledvin patří:
• cítit se unavený
  • nedostatek energie
  • slabost
  • nevolnost a zvracení
  • abdominal pain
  • Cítí se závratě nebo bezstarostné
  • hubnutí
• Mezi příznaky syndromu Cushingu patří:
  • přibývání na váze
  • Mastný hrb mezi rameny (Buffalo Hump) a zaoblenou tváří (Měsíční tvář)
  • Ztmacení kůže na žaludku stehna prsou a paží
  • Ředění kůže
  • Snadno modřiny
  • vysoká hladina cukru v krvi
  • Nadměrný růst vlasů
  • Nadměrné pocení
• Zánět slinivky břišní (pankreatitida). Příznaky pankreatitidy mohou zahrnovat bolest v oblasti žaludku (břicho), která je závažná a nezmizí. Bolest může být pociťována z vašeho břicha na záda. Bolest se může stát s zvratem nebo bez něj.
• problémy s kostí. Vfend may cause weakening of bones a bone pain. Tell your healthcare provider if you have bone pain.

Zavolejte svému poskytovateli zdravotní péče nebo okamžitě jděte do nejbližší pohotovostní místnosti nemocnice, pokud máte výše uvedené příznaky.

Mezi nejčastější vedlejší účinky VFEND u dospělých patří:

• změny vize
• vyrážka
• zvracení
• nevolnost
• bolest hlavy
• Fast Heart Beat (Tachycardia)
• halucinace (vidět nebo slyšet věci, které tam nejsou)
• abnormal liver function tests
• zimnice
• horečka

Mezi nejčastější vedlejší účinky VFEND u dětí patří:

• horečka
• průjem
• nízký počet destiček
• abnormal liver function tests
• nízká hladina vápníku v krvi
• nízké hladiny fosfátů krve
• změny vize
• vyrážka
• bolest žaludku
• potíže s dýcháním
• závrať
• vysoký krevní tlak
• kašel
• nízký krevní tlak
• otok v pažích a nohou
• vysoká hladina cukru v krvi levels
• bolest hlavy
• Fast Heart Beat (Tachycardia)
• krvácení nosu
• nízká hladina draslíku v krvi
• nízké hladiny albuminu v krvi
• Problémy s ledvinami
• zánět slizničních membrán
• halucinace (vidět nebo slyšet věci, které tam nejsou)
• kašeling up blood
• zácpa
• nízká hladina hořčíku v krvi
• plnost oblasti žaludku
• zvracení
• nevolnost
• infekce horních cest dýchacích

Sdělte svému poskytovateli zdravotní péče, pokud máte jakýkoli vedlejší účinek, který vás vadí nebo z nich nezmizí.

Nejedná se o všechny možné vedlejší účinky VFEND.

Zavolejte svého lékaře, kde najdete lékařskou radu ohledně vedlejších účinků. Můžete nahlásit vedlejší účinky FDA na 1-800-FDA-1088.

Jak mám ukládat vfend?

• Ukládejte tablety VFEND a perorální suspenzi při teplotě místnosti mezi 59 ° F až 86 ° F (15 ° C až 30 ° C). Neomeďte se ani zamrzněte.
• Vfend oral suspension should be thrown away (discarded) after 14 days.
• Uchovávejte tablety vfend a perorální odpružení v pevně uzavřené kontejneru.
• Bezpečně zahodit lék, který je zastaralý nebo již není potřeba.
• Uchovávejte VFEND i všechny ostatní léky mimo dosah dětí.

Obecné informace o bezpečném a efektivním používání VFEND.

Léky jsou někdy předepsány pro jiné účely než ty, které jsou uvedeny v letáku informací o pacientech. Nepoužívejte VFEND pro podmínku, pro kterou nebyl předepsán. Nedávejte vfendovi jiným lidem, i když mají stejné příznaky, jaké máte. Může jim to poškodit.

Poskytněte svého poskytovatele zdravotní péče nebo lékárníka můžete požádat o informace o VFEND, který je napsán pro zdravotnické pracovníky.

Jaké jsou složky ve VFEND?

Aktivní složka: Vorikonazol.

Neaktivní ingredience:

Vfend IV: Sulfobutylether beta-cyklodextrin sodík.

Vfend tablets: Croscarmellose sodný laktóza monohydrát hořčík Stearate Povidon Pregelatinizovaný škrob a povlak obsahující hypromellosu laktóza monohydrát titaničitá oxid a triacetin.

Vfend oral suspension: Benová kyselina citronová koloidní křemíkový oxid oxid přírodní oranžová příchuť sodný benzoát sodný citrát dihydrát sachdrate oxid titaničitý oxid a xanthanová guma.

Pokyny pro použití

Vfend®
(Vee-Fend) (Voriconazol) pro ústní odpružení

Než začnete užívat VFEND, přečtěte si tyto pokyny pro použití a pokaždé, když dostanete doplnění. Mohou existovat nové informace. Tyto informace nezavazují místo rozhovoru se svým poskytovatelem zdravotní péče o vašem zdravotním stavu nebo léčbě.

Důležité informace:

• Postupujte podle pokynů poskytovatele zdravotní péče, kde se dává dávka VFEND.
• Zeptejte se svého poskytovatele zdravotní péče nebo lékárníka, pokud si nejste jisti, jak vzít VFEND.
• Vfend for oral suspension is a liquid form of Vfend. Your pharmacist will mix (reconstitute) the medicine before it is dispensed to you. If Vfend is still in powder form do not use it. Return it to your pharmacist.
• Vždy použijte perorální dávkovač poskytovaný s VFEND, abyste se ujistili, že změříte správné množství VFEND.
• Protřepejte uzavřenou láhev smíšené (rekonstituované) Orální suspenze dobře po dobu asi 10 sekund před každým použitím.

Každý balíček obsahuje:

Jak připravit láhev a vzít vfend:

1. Odstraňte uzávěr láhve odolné vůči dítěti zatlačením dolů při otočení čepice doleva (proti směru hodinových ručiček).

2. Zatlačte adaptér láhve pevně do láhve (pokud váš lékárník dosud vložil adaptér láhve). Pokud chybí adaptér láhve, kontaktujte lékárníka.

Ne Po vložení odstraňte adaptér láhve.

3. Důležité: Adaptér láhve musí být před použitím plně vložen.

4. Orální dávkovač má značky pro měření dávky, která je celé číslo (1 ml 2 ml 3 ml 4 ml nebo 5 ml) na jedné straně a značení pro měření dávky, která není celé číslo (NULL,25 ml 2,5 ml nebo 3,75 ml) na druhé straně.

Zatáhněte zpět na orální dávkovač modrý píst do předepsané dávky, abyste naplnili stříkačku vzduchem.

Níže uvedený obrázek ukazuje příklad 3 ml dávky.

5. Vložte špičku perorálního dávkovače do adaptéru láhve.

6. Zatímco držte láhev s 1 rukou, tlačí dolů na ústní dávkovací modrý píst druhou rukou, aby zatlačil vzduch do láhve.

7. Otočte láhev vzhůru nohama a pomalu zatáhněte zpět na modrý plunžru orálního dávkovače, abyste stáhli předepsanou dávku léku.

8. Otočte láhev zpět vzpřímeně s ústním dávkovačem. Vyjměte špičku perorálního dávkovače z adaptéru láhve.

Umístěte špičku perorálního dávkovače do úst a nasměrujte špičku perorálního dávkovače směrem dovnitř tváře. Pomalu zatlačte píst, dokud nebude podáván veškerý lék. Nestříkejte lék rychle. To může způsobit, že se dusíte.

Má -li být lék dán dítěti, udržujte vaše dítě ve vzpřímené poloze a dává lék.

Pokud je vaše dávka více než 5 ml, opakujte krok 4 až krok 8, aby se zbývající část vaší dávky. Například pokud je vaše dávka 8,75 ml měření a nejprve dávejte 5 ml a poté změřte a dávejte 3,75 ml.

7

Ne Odstraňte adaptér láhve. Čepice láhve se na něj hodí.

Po každém použití opláchněte perorální dávkovač.

• Vytáhněte píst z perorálního dávkovače a omyjte obě části teplou mýdlovou vodou.
• Oplatněte obě části vodou a po každém použití umožňují suché vzduchu.
• Po sušení vzduchu zatlačte píst zpět do perorálního dávkovače.
• Uložte perorální dávkovač s perorálním odpružením VFEND na čistém bezpečném místě.

Jak mám ukládat perorální pozastavení vfend?

• Ukládejte perorální suspenzi VFEND při teplotě místnosti mezi 59 ° F až 86 ° F (15 ° C až 30 ° C).
• Ne refrigerate or freeze.
• Udržujte čepici láhve pevně zavřený.
• Použijte perorální suspenzi VFEND do 14 dnů poté, co byla lékárníkem smíchána (rekonstituována). Lékárník napíše datum vypršení platnosti na lahvičku (datum vypršení vypršení orální pozastavení je 14 dní ode dne, kdy byl lékárníkem smíchán (rekonstituován)). Vyhoďte (zahoďte) jakýkoli nepoužitý vfend po datu vypršení platnosti.
• Udržujte Vfend a všechny léky mimo dosah dětí.

Tyto pokyny pro použití byly schváleny americkou správou potravin a léčiv.