25 inspirativních básní o dobrodružství

Cestování mělo vždy sílu pobouřit duši a inspirovat díla velkého umění. Pocit svobody, který nám nabízí objevování, inspiroval lidi k vytváření dojemných uměleckých děl, od obrazů a písní až po epické básně.

Napsali velcí básníci jako Whitman a Tennyson hluboké básně o dobrodružství které obstály ve zkoušce času.



Shromáždili jsme tento seznam některých nejznámějších dobrodružných básní a některých méně známých, ale neméně působivých básní, abychom podnítili vaši touhu. Zachycují pocit, že jste ve světě a ponoříte se na nová místa.



1. Cesta neuvedena – Robert Frost

.

Řeknu to s povzdechem
Někde věky a věky proto:
Dvě cesty se rozcházely v lese a já-
Vzal jsem ten méně cestoval,
A to udělalo ten rozdíl.



Robert Frost, mnohými považovaný za jednoho z největších amerických básníků, napsal tuto dobrodružnou báseň, která bezpochyby inspirovala více cest, než jsme kdy mohli vědět. Je to výzva k odvaze, čelit neznámému a vymanit se z davu a následovat svou vlastní cestu, kamkoli může vést.

2. Píseň otevřené cesty – Walt Whitman

Pěšky a bezstarostně se vydávám na otevřenou cestu,
Zdravý, svobodný, svět přede mnou,
Dlouhá hnědá cesta přede mnou vedoucí kamkoli si zvolím.
Od nynějška nežádám štěstí, já sám štěstím jsem,
Od nynějška už nefňukám, neodkládám, nic nepotřebuji,
Hotovo s vnitřními stížnostmi, knihovnami, kverulózními kritikami,
Silný a spokojený cestuji po otevřené cestě.

Song of the Open Road – Walt Whitman

3. Svoboda – Olivový běžec

Dej mi přede mnou dlouhou, přímou cestu,
Jasný, chladný den se štiplavým vzduchem,
Vysoké, holé stromy, po kterých běží vedle mě,
Srdce, které je lehké a bez péče.
Tak mě nech jít! - Je mi jedno kam
Mé nohy mohou vést, neboť můj duch bude
Volný jako potok, který teče k řece,
Volný jako řeka, která teče do moře.

co dělat v kolumbijském Medellínu

Báseň Olivera Runnera o dobrodružství zachycuje mnohé z toho, co pohání každého cestovatele. Pocit nespoutaného putování, svoboda jít tam, kam může cesta vést. Dokud prošlapáváme novou půdu a zažíváme nová místa, jsme nejšťastnější.

4. Pro cestovatele – John O’Donohue

Když cestujete, najdete sami sebe
Sám jiným způsobem,
Nyní více pozorný
K sobě, které s sebou přinášíš,
Vaše jemnější pozorování očí
Vy v zahraničí; a jak co tě potkává
Dotýká se té části srdce
To leží doma nízko:

na návštěvě Egypta jako žena

Jak se nečekaně naladíte
K zabarvení nějakého hlasu,
Otevření v rozhovoru
Chcete se ujmout
Tam, kde tvá touha
Dostatečně stlačený
Uvnitř, na nějaké nevyřčené temnotě,
Vytvořit krystal vhledu
Nemohl jsi to vědět.

Pokud jde o básně o dobrodružství, tato od Johna O'Donohue dobře vysvětluje změny, které se v nás dějí, když cestujeme. Každý den můžeme vidět nové obzory a za každým rohem potkávat nové lidi, ale to, co se nejvíce mění, je srdce a mysl cestovatele.

5. Pokud jste jednou spali na ostrově – Rachel Fieldová

Pokud jste jednou spali na ostrově
Nikdy nebudete úplně stejní;
Můžete vypadat tak, jak jste vypadali den předtím
A jít pod stejným starým jménem,
Můžete se potulovat po ulici a nakupovat
Můžeš sedět doma a šít,
Ale uvidíte modrou vodu a racky
Kamkoli vaše nohy mohou jít.
Můžete si popovídat se sousedy toho a toho
A blízko tvého ohně drž,
Ale uslyšíte lodní píšťalku a zvonek majáku
A přílivy a odlivy tlučou vaším spánkem.
Ach! nebudete vědět proč a nemůžete říct jak
Přišla na tebe taková změna,
Ale jakmile jsi spal na ostrově,
Nikdy nebudete úplně stejní.

Pokud jste jednou spali na ostrově – Rachel Field

6. Cestování – Robert Louis Stevenson

Chtěl bych vstát a jít
Kde rostou zlatá jablka;—
Kde pod jiným nebem
Papouščí ostrovy ukotvené leží,
A sledováni kakaduy a kozami,
Lonely Crusoes staví lodě;—
Kde se natahuje slunce
Východní města, míle kolem,
Jsou s mešitou a minaretem
Mezi písečnými zahradami,
A bohaté zboží z blízkého i dalekého okolí
Pověsit na prodej v bazaru,—
Kam vede Velká čínská zeď,
A na jedné straně fouká poušť,
A se zvonkem, hlasem a bubnem
Města na druhé straně hučí;—

7. Zemřít pomalu – Martha Medeiros

Kdo necestuje, kdo nečte,
kdo neslyší hudbu,
kdo v sobě nenachází milost,
ta, která v sobě nenachází milost,
pomalu umírá.

Ten, kdo si pomalu ničí vlastní sebevědomí,
kdo si nedovolí pomoci,
který si celé dny stěžuje na vlastní smůlu, na déšť, který nikdy nepřestává,
pomalu umírá.

Zemřít pomalu – Martha Mederios

Název této dobrodružné básně se může zdát temný a vůbec není o dobrodružství, ale je to opravdu o životě. Žít tak naplno a tak dobře, že se zdá, že smrt si dává na čas. Víme, že všichni jednoho dne zemřeme, ale můžeme využít tolik času, že jednou stačí.

Redukovat naše dny na zemi na nekonečný proud položek na seznamu úkolů, plnění povinností a procházení úkolů není způsob, jak z toho vytěžit maximum.

8. Ach ta místa, kam půjdeš – Dr. Seuss

Chystáte se na skvělá místa!
Dnes je tvůj den!
Tvá hora čeká,
Takže… vydejte se na cestu!

Oh the Places You’ll Go – Dr. Suess

Toto je největší báseň o dobrodružství, která inspiruje dospělé i děti. Ve svém jádru je tato báseň výzvou k dobrodružství a povzbuzuje čtenáře, aby se vydali do světa s odvahou, odvahou a zvědavostí na věci, které čekají na to, až je uvidíš a objevíš.

9. Otázky cestování – Alžběta biskupová

Myslete na dlouhou cestu domů.
Měli jsme zůstat doma a myslet tady?
Kde bychom dnes měli být?

Ale určitě by to byla škoda
že jsem neviděl stromy podél této cesty,
opravdu přehnané ve své kráse,
abych je neviděl gestikulovat
jako ušlechtilí pantomimisté, odění v růžovém.

10. Přes kopce a daleko – William Ernest Henley

Tam, kde září a slábnou opuštěné západy slunce
Na pustém moři a osamělém písku,
Ven z ticha a stínu
Jaký je hlas podivného příkazu
Stále ti volám, jak přítel říká příteli
S láskou, která nesnese odklad,
Vstát a následovat cesty, které jdou
Přes kopce a daleko?

Přes kopce a daleko - William Ernest Henley

11. O to Sail – Walt Whitman

O plout na lodi,
Chcete-li opustit tuto pevnou nesnesitelnou zemi,
Abych opustil tuto únavnou stejnost ulic,
chodníky a domy,
Abych tě opustil, ty pevná nehybná země a vstoupil na loď,
Plout a plout a plout!

12. Cestování – Edna St Vincent Wicked

Železniční trať je na míle daleko,
A den je hlasitý a mluví hlasy,
Přesto tam nejede vlak celý den
Ale slyším jeho pískání.

12denní výlet do Nové Anglie

Celou noc nejede vlak,
I když je noc stále na spánek a snění,
Ale vidím jeho oharky rudé na obloze,
A slyšet jeho parní motor.

Mé srdce je hřejivé s přáteli, které mám,
A lepší přátelé, které nebudu znát;
Přesto neexistuje vlak, kterým bych nejel,
Bez ohledu na to, kam to jde.

Člověka s dobrodružným srdcem bude cestování volat mnoha způsoby. Neklid může narůstat a slábnout, ale nikdy nás zcela neopustí. Hluboká touha prozkoumat nás bude vždy zpět, aby nás zavolala, aby nás posunula vpřed na naší další cestě. Můžeme se pokusit rozptýlit se a žít bez ohledu na to, ale volání přijde znovu. To platí vždycky.

13. The Land of Beyond – Služba Robert W

Slyšeli jste někdy o Zemi za hranicemi,
Že sny před branami dne?
Půvabné leží na okrajích nebes,
A vždy tak daleko;
Svádí to volá: Ó vy jho žluče,
A vy ze stezek přehnaně rádi,
Se sedlem a batohem, pádlem a dráhou,
Pojďme do Země Za!

nejlevnější země na cestování
The Land of Beyond – Robert W Service

14. Modlitba za cestovatele – Anon

Ať se cesta zvedne vstříc vám.
Kéž ti vítr vždy táhne za zády.
Ať vám slunce hřeje na tvář;
Na vaše pole padají měkké deště.
A dokud se znovu nesejdeme,
Kéž tě Bůh drží ve své dlani.

15. Ulysses – Alfred Tennyson

Za to, že se vždy touláme s hladovým srdcem
Mnoho jsem viděl a poznal; města mužů
A způsoby, klima, rady, vlády,
V neposlední řadě já, ale ctí je všechny;
A opilá radost z bitvy s mými vrstevníky,
Daleko na zvonících pláních větrné Tróje.
Jsem součástí všeho, co jsem potkal;
A přesto je veškerá zkušenost obloukem kde se nachází
Záblesky toho necestovaného světa, jehož okraj mizí
Navždy a navždy, když se pohnu.

Tato epická dobrodružná báseň napsaná Tennysonem vypráví o životě, který žil ve snaze o dobrodružství. Je vyprávěn z pohledu Ulyssese, který je nyní starý a nenaplněný sedavým životem. I když jeho tělo zestárlo, stále touží po dobrodružství. Hlavním tématem je, že dokud jsou v našich tělech obzory a síla, můžeme se vždy rozhodnout vyrazit a prozkoumat. Měli bychom využít každý den, který je nám dán, naplno a užít si každé sousto dobrodružství, které můžeme.

16. Chci měřit život – Tyler Knott Gregson

Chci měřit život
v prvních krocích na cizí půdě
a hluboké nádechy
ve zcela nových mořích
Chci měřit život
v uvítacích znameních,
každý orazítkovaný
s jiným jménem,
hranice označené kovem a barvou.
Ukaž mi ulice
kteří neznají hudbu
mých klikatých nohou,
a zahraju jejich píseň
na ně.
Parfémujte mě prosím
ve vůni daleka,
Nikdy si nebudu mýt vlasy
pokud slíbí, že zůstane.
Chci měřit život
v místech, kam jsem nešel,
krátký spánek na dlouhých letech,
cizí hlasy mě učí
nová slova k
popsat úsvit.

Báseň Tylera Knotta Gregsona využívá všechny smysly při popisu darů, které cestování přináší. Měli bychom měřit své životy podle míst, kde jsme byli, a podle zkušeností, které jsme zažili na vzdálených místech. Tulák v nás všech se dokáže ztotožnit s tímto pocitem potřeby naplnit naše dny novostí a neprobádanými místy.

17. Proč cestuji – Neznámý

Právě na cestě můj vnitřní hlas mluví nejhlasitěji a mé srdce bije nejsilněji.
Právě na cestách jsem obzvlášť hrdý na své vlnité vlasy, plné rysy a rodokmen.
Právě na cestě si vypěstuji další smysly, vstávají mi chlupy na pažích a říkají Sano, nechoď tam, a poslouchám.
Je to, když si připnu své peníze na spodní prádlo a milionkrát je přepočítám, než půjdu spát,
Právě na cestě jsem básník, velvyslanec, tanečnice, medicinka, anděl a dokonce i génius.
Na cestě jsem nebojácný a nezastavitelný, a pokud je to nutné, chytím pěst a bráním se.
Právě na cestě mluvím se svými zesnulými rodiči a oni odpoví.
Je to na cestě, kterou si vyčítám a stanovím si nové cíle, natankuji palivo, zastavím se a začínám znovu.
Na cestě zažívám, co svoboda skutečně je.
Je to moje cestování, které mě změnilo a stalo se ze mě občanem světa. Když moje lidství, soucit a náklonnost porostou na novou úroveň a já s nimi bezpodmínečně sdílím.

I když je autor tohoto díla neznámý, je jasné, že tato báseň o dobrodružství pochází ze srdce průzkumníka. Když cestujeme, měníme se způsoby, které jsme nikdy nemohli předvídat. Rosteme a učíme se a měníme se a už nikdy nebudeme jako dřív. S každým dobrodružstvím, které podnikneme, něco získáme a navždy se změníme.

18. Výzva k dobrodružství – John Mark Green

Zapalte všechny své mapy,
Zapomeňte, jak to vždy bylo.
Jsme průzkumníci srdce,
Naučit se znovu snít.
Dobrodružství na celý život,
S láskou jako náš průvodce.
Exotická místa mimo představivost –
Po kterých jsme hluboko uvnitř toužili.

Výzva k dobrodružství – John Mark Green

19. Návrat – Erin Hansonová

Snad jen odejdeme
Takže můžeme znovu dorazit,
Chcete-li získat pohled z ptačí perspektivy
O tom, co to znamená být naživu.
Neboť v návratu je krása,
Oh, jak úžasné, jak zvláštní,
Aby bylo vidět, že je všechno jinak
Ale věz, že jsi to jen ty, kdo se změnil.

Odchodem získáváme nový pohled na svět. Tato změna v nás znemožňuje vrátit se k tomu, kým jsme byli, než jsme odešli, a když se vrátíme, už nemůžeme vidět věci stejným způsobem. Vrátit se není totéž jako nikdy neodejít.

20. Toulání – Richard Avedon

Nesmíš přemýšlet, protože můj pohled je rychlý
Přesunout se od toho k tomu, odsud tam,
Protože většinou jsem kde
Cesta je nejpodivnější a divy husté,
Protože když je vítr nejdivočejší a zátoka
Šíleně letí vzhůru a racků je málo
A dělám, jak chci,
Opouštím město a jdu svou bezcílnou cestou;
Nesmíš myslet, protože já jsem ten typ
Kdo se vždy vyhýbal bezpečnosti a tak
Jak obtěžovat odpovědné mysli
Že toho nikdy moc neshrnu;
Vím, že moje driftování neprokáže ztrátu,
Neboť můj je valící se kámen, který nashromáždil mech.

21. Začarovaný cestovatel – Blažená Carmen

Cestovali jsme s prázdnou
Se srdcem všechen strach nahoře,
Protože jsme jedli chléb přátelství,
Pili jsme víno lásky.
Během mnoha úžasných podzimů,
Prostřednictvím mnoha kouzelných pramenů,
Volali jsme šarlatové prapory,
Slyšeli jsme zpívat modrého ptáka.
Dívali jsme se na život a přírodu
S dychtivýma očima mládí,
A vše, o co jsme žádali nebo o co jsme se starali
Byla to krása, radost a pravda.
Nenašli jsme jinou moudrost,
Nenaučili jsme se jinak,
Než radost z rána,
Sláva dne.
Takže celý náš pozemský poklad
Půjdu s námi, moji milí,
Na palubě Shadow Liner,
Přes moře let.

jak získat skvělé ceny hotelů

Toto je jednoduchá a krásná dobrodružná báseň o radosti ze svobodného putování. Naše životy by měly být sérií dobrodružství v jednotlivých obdobích našich životů a naším pokladem jsou místa, na kterých jsme byli, a lidé, se kterými jsme cestu sdíleli.

22. Rozloučení – Chalíl Džibrán

My poutníci, kteří stále hledáme osamělejší cestu, nezačneme žádný den tam, kde jsme skončili jiný den; a žádný východ slunce nás nenajde tam, kde nás západ slunce opustil.
I když Země spí, cestujeme.
Jsme semena houževnaté rostliny a je to v naší zralosti a plnosti srdce, že jsme odevzdáni větru a rozptýleni.

Sbohem – Khalil Gibran

23. Co když tato cesta – Sheenagh Pugh

Co když tato cesta nepřinesla žádné překvapení
těch mnoho let se rozhodl nejít
přeci doma; co kdyby se to mohlo otočit
vlevo nebo vpravo bez dalších okolků
než kite-tail? Co když má dehtovou kůži
byly jako dlouhý, pružný kus látky,
která se otřese a vyvalí a vezme
nový tvar z obrysů zespodu?
A pokud se rozhodlo položit se
novým způsobem, za slepým rohem,
přes kopce musíte stoupat, aniž byste to věděli
co je na druhé straně, kdo by netoužil
jít, za všech okolností? Kdo chce vědět
konec příběhu nebo kudy povede cesta?

24. Návrat – Geneen Marie Haugenová

Jednoho dne, když budeš mít štěstí,
vrátíš se z bouřlivé cesty
vlečné hadí šupiny, úlomky křídel
a pižmo Země a Měsíce.

Oči vás budou zkoumat na známky
poškození nebo změny
a vy se také budete divit
pokud vaše kůže vykazuje stopy

ze srsti nebo listů,
jestli si drozdi postavili hnízdo
z vašich vlasů, pokud Andromeda
pálí z očí.

Geneen Marie Haugen hovoří o trvalém účinku, který na nás má cestování. Když se vrátíme domů k těm, kteří nikdy neodešli, zdá se, že jsme jako světy od sebe. Závidí nám? Bojí se nás kvůli tomu, co možná víme, že oni ne? Vracíme se změnění a můžeme jen doufat, že změna inspiruje ostatní, aby také pronásledovali svá dobrodružství.

25. Na světě – Francis Quarles

Svět je hostinec; a já její host.
Jím; Piju; odpočívám.
Moje hostitelka, příroda, mě popírá
Nic, čím by mě mohla zásobit;
Kde, když jsem chvíli zůstal, zaplatím
Její přepychové účty a jdi mým směrem.

Na světě

Závěrečné myšlenky

Existuje mnoho dalších vynikajících básní o dobrodružství, které rozproudí vaši toulku. To jsou jen špičky ledovce pro neuvěřitelnou dobrodružnou inspiraci.

Doufáme, že tyto verše ve vás zažehly nebo alespoň rozdmýchaly plameny zkoumání. Kdo ví, možná se vydáte na výpravnou cestu a inspirujete se k vytvoření své vlastní básně.