Varivax

Popis pro Varivax

Varivax [Varicella virus vakcína Live] je přípravou kmene OKA/MERCK živého atenuovaného viricelského viru. Virus byl původně získán od dítěte s varicelem divokého typu poté, co byl zaveden do lidských embryonálních kultur plicních buněk přizpůsobených a propagovaným v embryonálních kulturách morčat na morčování a nakonec se propagoval v kulturách lidských diploidních buněk (WI-38). Další průchod viru pro vakcínu proti Varicella byl proveden v Merck Research Laboratories (MRL) v lidských diploidních buněčných kulturách (MRC-5), které byly bez dobrodružství. Tato živá zeslabená varicella vakcína je lyofilizovaný příprava obsahující glutamát sacharózy fosfátu a zpracovaný želatin jako stabilizátory.

Varivax, když je rekonstituován podle pokynů, je sterilní příprava na subkutánní injekci. Každá dávka přibližně 0,5 ml obsahuje minimálně 1350 jednotek formování plaků (PFU) viru Oka/Merck Varicella, když je rekonstituována a uložena při teplotě místnosti po dobu maximálně 30 minut. Každá dávka 0,5 ml také obsahuje přibližně 25 mg sacharózy 12,5 mg hydrolyzovaného želatinu 3,2 mg chloridu sodného 0,5 mg monosodium L-glutamátu 0,45 mg fosfátu sodného dibasiku s dibasikem sodíku a 0,08 mg chloridu. Produkt také obsahuje zbytkové složky buněk MRC-5 včetně DNA a proteinu a stopových množství monobasického EDTA Neomycinu a fetálního hovězího séra. Produkt neobsahuje žádný konzervační látka.

Použití pro varivax

Varivax je vakcína označená pro aktivní imunizaci pro prevenci varicelly u jedinců ve věku 12 měsíců věku a starších.

Dávkování pro Varivax

Pouze pro intramuskulární nebo podkožní podání

Dávka a harmonogram

Jedna dávka varivaxu je přibližně 0,5 ml.

Děti (12 měsíců až 12 let)

První dávka se podává ve věku 12 až 15 měsíců, ale může být podávána kdykoli do věku 12 let.

Druhá dávka se podává ve věku 4 až 6 let. Nejméně 3 měsíce by měly uplynout mezi dávkou vakcíny obsahující varicelu a Varivaxem.

Nejméně 1 měsíc by měl uplynout mezi dávkou vakcíny obsahující spalničky a dávkou varivaxu, pokud vakcíny nejsou podávány souběžně [viz viz Klinické studie ].

Adolescenti (≥ 13 let) a dospělí

Dvě dávky varivaxu se podávají v minimálním intervalu 4 týdny [viz Klinické studie ].

Pokyny pro rekonstituci

Sterilní ředidlo pro varivax je poskytováno buď v lahvičce nebo předplněné stříkačce.

STERILNÍ DILENTIVNÍ VIAL

Pro každou rekonstituci a injekci Varivaxu použijte sterilní stříkačku bez konzervačních antiseptik a detergentů, protože tyto látky mohou inaktivovat virus vakcíny. Při rekonstituci vakcíny použijte sterilní piluentní lahvičku dodávanou s varivaxem. Sterilní ředidlo neobsahuje konzervační látky nebo jiné Antivirová látky, které by mohly inaktivovat virus vakcíny.

Chcete -li rekonstruovat vakcínu, odstoupí celý objem dodávaného sterilního ředidla z lahvičky a pomalu vstřikujte do lyofilizované lahvičky vakcíny. Jemně agitujte, abyste se úplně rozpustili. Zlikvidujte, pokud nelze rozpustit lyofilizovaná vakcína.

Parenterální léčivé přípravky by měly být vizuálně kontrolovány na částice a zbarvení před podáním, kdykoli to roztok a nádoby povolí. Vizuálně zkontrolujte vakcínu před a po rekonstituci před podáváním. Před rekonstitucí je lyofilizovaná vakcína bílá kompaktní krystalická zástrčka. Varivax, když je rekonstituován, je čistá bezbarvá až světle žlutá kapalina. Nepoužívejte produkt, pokud jsou částice přítomny nebo pokud se zdá být zbarvené.

Vybraní a podávejte celý objem rekonstituované vakcíny.

Spravujte Varivax bezprostředně po rekonstituci. Vyhoďte, pokud se rekonstituovaná vakcína nepoužívá do 30 minut.

Nezmrzněte rekonstituovanou vakcínou.

Nekombinujte Varivax s žádnou jinou vakcínou prostřednictvím rekonstituce nebo míchání.

STERILNÍ DIELENT PREFFILLED SIGINGE

Pro rekonstituci použijte předplněnou stříkačku sterilní ředidlové vakcíny, protože neobsahuje konzervační látky nebo jiné antivirové látky, které by mohly inaktivovat virus vakcíny.

Připojte jehlu k předplněné stříkačce.

Rekonstitutujte vakcínu pomalu vstřikováním celého objemu sterilního ředidla obsaženého v předplněné stříkačce do lyofilizované lahvičky vakcíny. Jemně agitujte, abyste se úplně rozpustili. Zlikvidujte, pokud nelze rozpustit lyofilizovaná vakcína.

Parenterální léčivé přípravky by měly být vizuálně kontrolovány na částice a zbarvení před podáním, kdykoli to roztok a nádoby povolí. Vizuálně zkontrolujte vakcínu před a po rekonstituci před podáváním. Před rekonstitucí je lyofilizovaná vakcína bílá kompaktní krystalická zástrčka. Varivax, když je rekonstituován, je čistá bezbarvá až světle žlutá kapalina. Nepoužívejte rekonstituovanou vakcínu, pokud jsou přítomny částice nebo pokud se zdá být vybledlé.

Vybraní a podávejte celý objem rekonstituované vakcíny.

Spravujte Varivax bezprostředně po rekonstituci. Vyhoďte, pokud se rekonstituovaná vakcína nepoužívá do 30 minut.

Nezmrzněte rekonstituovanou vakcínou.

Nekombinujte Varivax s žádnou jinou vakcínou prostřednictvím rekonstituce nebo míchání.

Správa

Injekci vakcíny intramuskulárně nebo subkutánně.

Jak dodáno

Formy a silné stránky dávkování

Varivax je suspenze pro injekci dodávanou jako jednodávková lahvička s lyofilizovanou vakcínou, která má být rekonstituována pomocí doprovodného sterilního ředidla [viz viz Dávkování a podávání a Jak dodáno ]. A single dose after reconstitution is approximately 0.5 mL.

Skladování a manipulace

Varivax je dodáván takto:

1. Krabice 10 jednodávkových lahviček lyofilizované vakcíny (balíček A) NDC 0006-4827-00
2. Krabice 10 předplněných stříkaček sterilního ředidla NDC 0006-4175-88 (balíček B) nebo krabice 10 lahviček sterilního ředitele NDC 0006-4309-00 (balíček B)

Skladování

Vakcína lahvička

Během odeslání udržujte vakcínu při teplotě mezi -58 ° F a 5 ° F (-50 ° C a -15 ° C). Použití suchého ledu může vystavit varivax na teploty chladnější než -58 ° F (-50 ° C).

Před rekonstitucí uloží lyofilizovanou vakcínu v mrazáku při teplotě mezi -58 ° F a 5 ° F (-50 ° C a -15 ° C). Jakýkoli mrazák (např. Bez hrudníku), který spolehlivě udržuje průměrnou teplotu mezi -58 ° F a 5 ° F (-50 ° C a −15 ° C) a má samostatné utěsněné dveře mrazničky, je přijatelná pro ukládání varivax. Rutinní odmrazování cyklistiky mrazničky bez mrazu je přijatelné.

Varivax may be stored at refrigerator temperature (36°F to 46°F 2°C to 8°C) for up to 72 continuous hours prior to reconstitution. Vaccine stored at 2°C to 8°C which is not used within 72 hours of removal from +5°F (−15°C) storage should be discarded.

Před rekonstitucí chrání před světlem.

Sterilní ředidlo

Sterilní ředidlo by mělo být skladováno při teplotě místnosti (68 ° F až 77 ° F 20 ° C až 25 ° C) nebo v chladničce.

Vyhoďte, pokud se rekonstituovaná vakcína nepoužívá do 30 minut.

Informace o produktu nebo dotazech týkajících se podmínek skladování volejte 1-800-9-Varivax (1-800-982-7482).

Distribuováno: Merck Sharp

Vedlejší účinky for Varivax

Zkušenosti z klinických studií

Protože klinické studie se provádějí za široce proměnlivých podmínek, které nežádoucí reakce pozorované v klinických studiích vakcíny nelze přímo porovnat s mírami v klinických studiích jiné vakcíny a nemusí odrážet míry pozorované v klinické praxi. Nežádoucí účinky související s vakcínou hlášené během klinických studií byly hodnoceny vyšetřovateli studie jako pravděpodobně nebo rozhodně související s vakcínou a jsou shrnuty níže.

V klinických studiích {1-8} byla varivax podávána subkutánně více než 11 000 zdravé adolescenty a dospělým.

V dvojitě slepé studii placebem kontrolované u 914 zdravých dětí a adolescentů, kteří byli sérologicky potvrzeni, že jsou náchylní k varicelce, jediné nežádoucí účinky, ke kterým došlo významně (P <0.05) greater rate in vaccine recipients than in placebo recipients were pain a redness at the injection site {1}.

Děti ve věku 1 až 12 let

Jednodávkový režim u dětí

V klinických studiích zahrnujících zdravé děti monitorované až 42 dní po jedné dávce varivaxu byla popsána frekvence stížností nebo vyrážek na injekci horečky nebo vyrážky, jak je uvedeno v tabulce 1:

Tabulka 1: Horečka Lokální reakce a vyrážky (%) u dětí ve věku 1 až 12 let ve věku 0 až 42 dní po obdržení jedné dávky Varivaxu

Kromě toho nežádoucí účinky, které se vyskytují rychlostí ≥1%, jsou uvedeny v klesajícím pořadí frekvence: Horní dýchací onemocnění podrážděnost únava narušená spánek Ztráta Ztráta chuti k jídlu Otitis hlava Malevost břicha břicha břicha břicha Arthal arthal rashie Rash arthal arthal rashie) svědění.

Pneumonitida byla hlášena jen zřídka ( <1%) in children vaccinated with Varivax.

Febrilní záchvaty se vyskytly rychlostí <0.1% in children vaccinated with Varivax.

Dvoudávkový režim u dětí

Devět set osmdesát jedna (981) subjektů v klinické studii obdrželo 2 dávky varivax 3 měsíce od sebe a bylo aktivně sledováno 42 dní po každé dávce. Dvoudávkový režim vakcíny o varicele měl bezpečnostní profil srovnatelný s profilem 1 dávkového režimu. Celkový incidence klinických stížností na injekci (primárně erytém a otoky) pozorované během prvních 4 dnů po očkování byl 25,4% podobení 2 a 21,7% podose 1, zatímco celkový výskyt systémových klinických stížností v období 42 dnů byl nižší postdose 2 (NULL,3%).

Adolescenti (13 let a starší) a dospělí

V klinických studiích zahrnujících zdravé adolescenty a dospělé, z nichž většina obdržela dvě dávky Varivaxu a byla monitorována až 42 dní po jakékoli dávce, jsou v tabulce 2 uvedeny frekvence stížností nebo vyrážek v injekci horečky.

Tabulka 2: Horečka Lokální reakce a vyrážky (%) u dospívajících a dospělých 0 až 42 dní po obdržení Varivaxu

Kromě toho nežádoucí účinky hlášené rychlostí ≥1% jsou uvedeny v klesajícím pořadí frekvence: Únava bolesti hlavy s horními dýchacími únavami kašel Myalgie narušená spánková nevolnost MAVASE Průjem Tvrzení krku Drážditelnost lymfadenopatie Břicha Artralgia Arthalgia Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis Otitis. úly).

V randomizované klinické studii s otevřeným znakem (NCT00432523) provedené ve Francii a Německu 752 dětí 12 měsíců až 18 měsíců věku dostalo M-R-R II souběžně podávané s varivax na samostatném místě buď intramuskulární (n = 374) nebo subkutární (n = 378). V celkové populaci bylo 55,3% mužů a střední věk byl 13,2 měsíce. Místní a systémové vyžádané nežádoucí účinky zaznamenali rodiče nebo zákonní zástupci pomocí standardizovaných deníkových karet. Místní vyžádané reakce byly zaznamenány po dobu 4 dnů po očkování a systémové vyžádané nežádoucí účinky byly zaznamenány po dobu 42 dnů po očkování. V případě, že účastník zažil vyrážku nebo rašku nebo moduli, byli rodiče a/nebo zákonní zástupci instruováni, aby co nejdříve kontaktovali vyšetřovatele na zkoušku a nejpozději 72 hodin po nástupu příznaků. Povaha jakékoli vyrážky byla charakterizována hlavním vyšetřovatelem buď jako spalnička podobná guricelské varicelské nebo jiné. Vyšetřovatelé studie přezkoumali kartu deníku s účastníkem nebo účastníkem zákonného zástupce 42 dní po očkování, aby zajistili konzistenci s definicemi protokolu. Tabulka 3 níže uvádí frekvenci vyžádaných nežádoucích účinků na základě konečného posouzení vyšetřovatelů studie.

Tabulka 3: Podíl účastníků hlásí vyžádané nežádoucí účinky po očkování s varivaxem souběžně podávaným s M-M-R II intramuskulární nebo subkutánní trasou

Nevyžádané nežádoucí účinky, ke kterým došlo do 42 dnů po očkování, byly zaznamenány pomocí deníkových karet doplněných lékařskou recenzí. Údaje o nevyžádaných nežádoucích účincích byly přepsány do databáze studie během návštěvy na místě v den 42. Míra a typy hlášených nežádoucích účinků (AE) napříč skupinami byly podobné a zahrnovaly běžné klinické události, které jsou často uváděny v hodnocených populacích. Vážné nežádoucí účinky se vyskytly při míře 0,3% a 1% v intramuskulárních a subkutánních skupinách. Jeden případ mírné intenzity utitisů se vyskytl u účastníka subkutánní skupiny, který byl považován za související s očkováním.

Herpes Zoster

Celkově 9454 zdravých dětí (12 měsíců až 12 let) a 1648 adolescentů a dospělých (13 let a starších) bylo v klinických studiích očkováno varivaxem. U dětí bylo hlášeno osm případů Herpes Zoster během 42556 osob sledování v klinických studiích, což mělo za následek vypočítaný výskyt nejméně 18,8 případů na 100 000 osob. Úplnost tohoto zpravodajství nebyla stanovena. Jeden případ Herpes Zoster byl hlášen ve věkové skupině dospívajících a dospělých během 5410 osoboroků po sledování v klinických studiích, což vedlo k vypočítanému výskytu 18,5 případů na 100 000 osob. Všech 9 případů bylo mírných a bez následků. Dvě kultury (jedno dítě a jedno dospělé) získané z vezikul byly pozitivní na divoký typ VZV, jak bylo potvrzeno analýzou restrikční endonukleázy {11}. Dlouhodobý účinek varivaxu na výskyt herpes zoster, zejména u těch vakcín vystavených varicelu divokého typu, není v současnosti znám.

U dětí se zdá, že hlášená míra herpes zoster u příjemců vakcíny nepřesahuje míru dříve stanovenou v populační studii zdravých dětí, které zažily varicellu divokého typu {12}. Výskyt herpes zoster u dospělých, kteří měli infekci varicelly divokého typu, je vyšší než u dětí.

Post-Marketing Experience

Během použití Varivaxu byly identifikovány následující nežádoucí účinky. Protože události jsou hlášeny dobrovolně z populace nejisté velikosti, není vždy možné spolehlivě odhadnout svou frekvenci nebo vytvořit příčinný vztah k expozici vakcíny.

Tělo jako celek

Anafylaxe (včetně anafylaktického šoku) a související jevy, jako je edém obličeje angioneurotického edému a periferní edém.

Poruchy očí

Nekrotizující retinitida (u imunokompromitovaných jedinců).

Hemický a lymfatický systém

Aplastická anémie; trombocytopenie (včetně idiopatické trombocytopenické purpura (ITP)).

Infekce a zamoření

Varicella (napětí vakcíny).

Nervový/psychiatrický

Encefalitida; cerebrovaskulární nehoda; příčná myelitida; Guillain-Barré syndrom; Bell's Palsy; ataxie; Nevydané záchvaty; aseptická meningitida; meningitida; závrať; Parestézie; synkopa.

Případy encefalitidy nebo meningitidy způsobené virem varicelského vakcíny byly hlášeny u imunokompromitovaných a imunokompetentních jedinců dříve očkovaných varivaxovými měsíci až roky po očkování. Hlášené případy byly běžně spojeny s předchozím nebo souběžným herpes zoster vyrážkami.

Respirační

Zánět hltanu; Pneumonie/pneumonitida.

Kůže

Stevens-Johnsonův syndrom; erythema multiforme; Henoch-Schönlein Purpura; sekundární bakteriální infekce kůže a měkké tkáně včetně impetiga a celulitidy; Herpes zoster divokého typu nebo vakcíny.

Anti Itch Cream pro kvasinkové infekci

Herpes Zoster

Virus vakcíny (kmen OKA/Merck) obsažený ve Varivaxu může stanovit latence viru varicella zoster viru u imunokompetentních jedinců s potenciálem pro pozdější vývoj herpes zoster.

Lékové interakce for Varivax

Salicyláty

Po očkování s Varivaxem nebyly pozorovány žádné případy Reyeho syndromu. Příjemci vakcíny by se měli vyhnout používání salicylátů po dobu 6 týdnů po očkování s Varivaxem, protože byl hlášen Reye syndrom po použití salicylátů během infekce varicelly divokého typu [viz viz Varování a preventivní opatření ].

Imunitní globuliny a transfuze

Správa of immune globulins a other blood products concurrently with Varivax may interfere with the expected immune response [see Varování a preventivní opatření ] {9}. ACIP má specifická doporučení pro intervaly mezi podáváním produktů obsahujících protilátku a vakcíny živých virů.

Testování kůže tuberkulinu

Testování kůže tuberkulinu s derivátem proteinu purifikovaného tuberkulinem (PPD) může být provedeno před provedením varivaxu nebo ve stejný den nebo nejméně 4 týdny po vakcinaci s varivaxem, protože jiné vakcíny živých virů mohou způsobit dočasnou depresi tuberkulinové kožní citlivosti, která vede k falešným negativním výsledkům.

Používejte s jinými vakcínami

Varivax can be administered concurrently with other live viral vaccines. If not given concurrently at least 1 month should elapse between a dose of a live attenuated measles virus-containing vaccine a a dose of Varivax. In children through the age of 12 years at least 3 months should elapse between administration of 2 doses of a live attenuated varicella virus-containing vaccine. For adolescents a adults 2 doses of Varivax may be separated by 1 month [see Dávkování a podávání ].

Varivax may be administered concomitantly with M-M-R II (Measles Mumps a Rubella Virus Vaccine Live) Haemophilus influenzae type b conjugate (meningococcal protein conjugate) a hepatitis B (recombinant). Additionally Varivax may be administered concomitantly with inactivated diphtheriatetanus a acellular pertussis vaccines [see Klinické studie ].

Reference

1. Weibel R.E.; et al.: Vakcína proti viru živé atenuované varicely. Studie účinnosti u zdravých dětí. N Engl J Med. 310 (22): 1409-1415 1984.

2. Arbeter A.M.; et al.: pokusy o vakcíně Varicella u zdravých dětí. Shrnutí srovnávacích a následných studií. Am J dis dítě. 138: 434-438 1984.

3. Weibel R.E.; et al.: Live Oka/Merck Varicella vakcína u zdravých dětí. Další klinické a laboratorní hodnocení. Jama. 254 (17): 2435-2439 1985.

4. Chartrand D.M.; et al.: Nová produkce vakcíny pro varicella u zdravých dětí a adolescentů. Abstrakty mezi vědecké konference z roku 1988 Antimikrobiální látky a chemoterapie: 237 (abstrakt

5. Johnson C.E.; et al.: Živá atenuovaná vakcína proti varicelce u zdravých 12 až 24měsíčních dětí. Pediatrie. 81 (4): 512-518 1988.

6. Gershon A.A.; et al.: Imunizace zdravých dospělých s živou oslabenou varicellou vakcínou. J Infect Dis. 158 (1): 132-137 1988.

7. Gershon A.A.; et al.: Vakcína proti živé atenuované varicelce: Ochrana u zdravých dospělých ve srovnání s leukemickými dětmi. J Infect Dis. 161: 661-666 1990.

8. White C.J.; et al.: Varicella vakcína (Varivax) u zdravých dětí a adolescentů: výsledky z klinických studií 1987 až 1989. Pediatrics. 87 (5): 604-610 1991.

9. Peter G.; et al (eds): Zpráva Výboru pro infekční choroby Dvacáté čtvrté vydání Americká akademie pediatrie 344-357 1997.

11. Hammerschlag M.R.; et al.: Herpes Zoster u dospělého příjemce živé oslabené varicella vakcíny. J Infect Dis. 160 (3): 535-537 1989.

12. Hádej H.A.; et al.: Populační studie komplikací varicella. Pediatrie. 78 (Suppl): 723- 727 1986.

Varování pro Varivax

Zahrnuto jako součást 'OPATŘENÍ' Sekce

Opatření pro Varivax

Rodinná anamnéza imunodeficience

Očkování by mělo být odloženo u jedinců s rodinnou anamnézou vrozené nebo dědičné imunodeficience, dokud nebude hodnocen imunitní status jednotlivce a bylo zjištěno, že jednotlivec je imunokompetentní.

Používejte u jedinců infikovaných HIV

Poradní výbor pro imunizační praktiky (ACIP) má doporučení ohledně použití vakcíny proti varicelce u jednotlivců infikovaných HIV.

Riziko přenosu viru vakcíny

Zkušenost po trhu naznačuje, že přenos viru varicel vakcíny (OKA/Merck), který má za následek infekci varicel, včetně diseminovaného onemocnění mezi příjemci vakcíny (kteří se vyvíjejí nebo nevyvíjejí vyrážku podobnou varicelu) a kontakty náchylnými k varicelu, včetně vysoce rizikových jedinců.

Vzhledem k obavám z přenosu příjemců vakcíny proti viru vakcíny by se měl pokusit zabránit, kdykoli je to možné úzké spojení s vnímavými vysoce rizikovými jedinci po dobu až šesti týdnů po očkování s Varivaxem. Mezi náchylné vysoce rizikové jedinci patří:

• Imunokompromizovaní jedinci;
• Těhotné ženy bez zdokumentované anamnézy varicelu nebo laboratorních důkazů o předchozí infekci;
• Novorozenci matek bez zdokumentovaných anamnézy varicel nebo laboratorních důkazů o předchozí infekci a všech novorozených kojencích narozených <28 weeks gestation regardless of maternal varicella immunity.

Imunitní globuliny a transfuze

Imunitní globuliny (IG) a další krevní produkty by neměly být podávány souběžně s Varivaxem [viz Lékové interakce ]. These products may contain antibodies that interfere with vaccine virus replication a decrease the expected immune response.

ACIP má specifická doporučení pro intervaly mezi podáváním produktů obsahujících protilátku a vakcíny živých virů.

Salicylátová terapie

Vyvarujte se používání salicylátů (aspirin) nebo produktů obsahujících salicylát u dětí a dospívajících 12 měsíců až 17 let po dobu šesti týdnů po očkování s varivaxem kvůli asociaci Reyeho syndromu s terapií salicylátového a infekce divokého typu [viz viz viceta [viz viceta [viz [viz infekce varicelu divokého typu [viz infekce varicelu divokého typu [viz infekce varicel. Lékové interakce ].

Informace o poradenství pro pacienta

Doporučujte pacientovi, aby si přečetl značení pacienta schváleného FDA ( Informace o pacientu ).

Diskutujte o následujícím s pacientem:

• Zeptejte se pacienta nebo opatrovníka o reakcích na předchozí vakcíny.
• Poskytněte kopii informací o pacientovi (PPI) na konci této vložky a diskutujte o všech dotazů nebo obavách.
• Informujte rodič pacienta nebo opatrovníka, že očkování s Varivax nemusí mít za následek ochranu všech zdravých vnímavých dětí adolescentů a dospělých.
• Informujte pacienty, aby se po očkování vyhýbaly těhotenství po dobu tří měsíců.
• Informujte rodič pacienta nebo opatrovníka o výhodách a rizicích Varivaxu.
• Poskytněte rodiče pacienta nebo opatrovníka, aby nahlásil jakékoli nežádoucí účinky nebo jakékoli příznaky znepokojení vůči jejich zdravotnickému odborníkovi.

Ministerstvo zdravotnictví a lidských služeb USA zřídilo systém hlášení nežádoucích příhod vakcíny (VAERS), který po podání jakékoli vakcíny přijme všechny zprávy o podezření na nežádoucí účinky.

Pro informace nebo kopii formuláře pro hlášení vakcíny volejte bezplatné číslo VAERS na čísle 1-800-822-7967 nebo nahlásit online na adrese www.vaers.hhs.gov.

Použití v konkrétních populacích

Těhotenství

Shrnutí rizika

Varivax is contraindicated for use in pregnant women because the vaccine contains live attenuated varicella virus a it is known that wild-type varicella virus if acquired during pregnancy can cause congenital varicella syndrome [see Kontraindikace a Informace o pacientu ]. No increased risk for miscarriage major birth defect or congenital varicella syndrome was observed in a pregnancy exposure registry that monitored outcomes after inadvertent use. There are no relevant animal data.

Všechna těhotenství mají riziko ztráty vrozené vady nebo jiné nepříznivé výsledky. V americké obecné populaci je odhadované riziko na pozadí velkých vrozených vad a potratu u klinicky uznávaných těhotenství 2% až 4% a 15% až 20%.

Lidská data

Registr expozice těhotenství byl udržován od roku 1995 do roku 2013 za účelem sledování těhotenství a výsledků plodu po neúmyslném podání Varivaxu. Registr prospektivně zapsal 1522 žen, které obdržely dávku varivaxu během těhotenství nebo do tří měsíců před početí. Po vyloučení volitelných zakončení (n = 60) mimoděložních těhotenství (n = 1) a těm, které byly ztraceny na sledování (n = 556), bylo 905 těhotenství se známými výsledky. Z těchto 905 těhotenství 271 (30%) bylo u žen, které byly očkovány během tří měsíců před početí. Potrat byl hlášen pro 10% těhotenství (95/905) a hlavní vrozené vady byly hlášeny u 2,6% živě narozených kojenců (21/819). Tyto míry hodnocených výsledků byly v souladu s odhadovanými mírami na pozadí. Žádná z žen, které obdržely vakcínu proti Varivaxu, neposkytla kojence s abnormalitami v souladu s syndromem vrozené varicelly.

Laktace

Shrnutí rizika

Není známo, zda je virus varicella vakcíny vylučován v lidském mléce. Vývojové a zdravotní přínosy kojení by měly být zváženy spolu s klinickou potřebou matky pro varivax a jakékoli potenciální nepříznivé účinky na kojené dítě z varivaxu nebo ze základního stavu matky.

U preventivních vakcín je základní stav mateřského náchylnosti k onemocnění zabráněné vakcínou.

Dětské použití

O bezpečnosti nebo účinnosti varivaxu u dětí mladších 12 měsíců věku nejsou k dispozici žádné klinické údaje.

Geriatrické použití

Klinické studie Varivaxu nezahrnovaly dostatečný počet seronegativních subjektů ve věku 65 let a více, aby se určilo, zda reagují odlišně od mladších subjektů.

Informace o předávkování pro Varivax

Žádné informace

Kontraindikace pro varivax

Těžká alergická reakce

Nepodporujte Varivax jedincům s anafylaktickou nebo závažnou alergickou reakcí na jakoukoli složku vakcíny (včetně neomycinu a želatiny) nebo na předchozí dávku vakcíny obsahující varicelu.

Imunosuprese

Nepodporují Varivax jedincům, kteří jsou imunodeficientní nebo imunosupresivní kvůli nemoci nebo lékařské terapii.

U jedinců, kteří jsou imunosupresivní nebo imunodeficienti, kteří byli neúmyslně očkováni vakcínou proti varicelu, byly hlášeny diseminované varicelové onemocnění a rozsáhlé vyrážky spojené s vakcínou.

Mírná nebo těžká febrilní nemoc

Nepodporujte Varivax jednotlivcům s aktivní febrilní onemocnění s horečkou> 101,3 ° F (> 38,5 ° C).

Aktivní neléčená tuberkulóza

Nepodporujte Varivax jedincům s aktivní neošetřenou tuberkulózou (TB).

Těhotenství

Nepodporujte Varivax jednotlivcům, kteří jsou těhotné, nebo plánují otěhotnění v příštích 3 měsících. Je známo, že varicela divokého typu způsobuje poškození plodu [viz Použití v konkrétních populacích a Informace o pacientu ].

Klinická farmakologie for Varivax

Mechanismus působení

Varivax induces both cell-mediated a humoral immune responses to varicella-zoster virus. The relative contributions of humoral immunity a cell-mediated immunity to protection from varicella are unknown.

Farmakodynamika

Přenos

V placebem kontrolovaném pokusu o účinnost byl přenos viru vakcíny hodnocen v prostředí domácnosti (během 8týdenního období postvakcinace) u 416 citlivých příjemců placeba, kteří byli kontakty v domácnosti 445 příjemců vakcíny. Ze 416 příjemců placeba tři vyvinuli varicellu a sérokonvertovaný devět vykázali varicellovou vyrážku a sérokonvert neměl a šest nemělo vyrážku, ale sérokonvertováno. Pokud došlo k přenosu viru vakcíny, učinil tak při velmi nízké rychlosti a možná bez rozpoznatelného klinického onemocnění v kontaktech. Tyto případy mohou představovat buď varicelu divokého typu z komunitních kontaktů nebo nízký výskyt přenosu viru vakcíny z očkovaných kontaktů. Zkušenost po trhu naznačuje, že přenos viru varicel vakcíny (OKA/Merck), který má za následek varicelskou infekci, včetně diseminovaného onemocnění, se může objevit zřídka mezi příjemci vakcíny (kteří se vyvíjejí nebo nevyvíjejí vyrážku podobnou varicelu) a kontakty náchylné k varicelu, včetně vysoce rizikových jedinců [viz viz jedinci viz [viz viz jedinci s vysokým rizikem [viz viz jedinci s vysokým rizikem [viz viz jednotlivci s vysokým rizikem [viz viz vysoce rizikové jedinci [viz viz vysoce rizikové jedinci [viz viz vysoce rizikové jedinci [viz viz vysoce rizikové jedinci [viz Varování a preventivní opatření ] {110}.

Doba ochrany

Trvání ochrany varivaxu není známo; Dlouhodobé studie účinnosti však prokázaly pokračující ochranu až do 10 let po očkování [viz viz Klinické studie ] {13}. U vakcín po expozici volnějšímu typu varicella byla pozorována zvýšení hladin protilátky, která by mohla po očkování v těchto studiích zohlednit zjevnou dlouhodobou ochranu.

Klinické studie

Klinická účinnost

Ochranná účinnost spravovaného varivaxu byla stanovena subkutánně: (1) placebem kontrolovaná dvojitě slepá klinická studie (2) porovnáváním rychlosti varicelu u vakcín oproti historické kontrole a (3) posouzení ochrany před nemocí po expozici domácnosti.

Klinické údaje u dětí

Jednodávkový režim u dětí

Přestože nebyla provedena žádná placebem kontrolovaná studie s Varivax s použitím současné vakcíny, byla provedena studie s kontrolou placebem s použitím formulace obsahující 17000 PFU na dávku {114}. V této studii jedna dávka varivaxu chránila 96 až 100% dětí proti varicelce během dvou let. Studie zapsala zdravé jedince ve věku 1 až 14 let (n = 491 vakcíny n = 465 placeba). V prvním ročníku 8,5% příjemců placeba se nakazilo varicella, zatímco žádný příjemce vakcíny nedělal pro vypočítanou míru ochrany 100% během první sezóny varicelly. Ve druhém roce, kdy pouze podskupina jedinců souhlasila s tím, že zůstanou ve slepé studii (n = 163 vakcína n = 161 placebo) 96% ochranné účinnosti pro vakcínou ve srovnání s placebem.

V časných klinických studiích dostalo celkem 4240 dětí ve věku 1 až 12 let 1000 až 1625 PFU atenuovaného viru na dávku varivaxu a bylo sledováno až po devíti letech po očkování s jednou dávkou. V této skupině došlo k značným změnám v míře varicel mezi studiemi a studijními místy a většina hlášených údajů byla získána pasivním sledováním. Bylo pozorováno, že 0,3 až 3,8% vakcín za rok vykazovalo varicellu (nazývané průlomové případy). To představuje přibližné 83% (95% interval spolehlivosti [CI] 82% 84%) snižuje se z očekávané míry incidence u vnímavých subjektů upravených věkem ve stejném období {12}. U těch, kteří vyvinuli průlomovou varicellou postvaccination, většina zažila mírné onemocnění (medián maximálního počtu lézí <50). In one study a total of 47% (27/58) of breakthrough cases had <50 lesions compared with 8% (7/92) in unvaccinated individuals and 7% (4/58) of breakthrough cases had> 300 lézí ve srovnání s 50% (46/92) u nevakcinovaných jedinců {15}.

Mezi podmnožinou očkování, kteří byli v těchto raných studiích aktivně dodržováni až po devíti letech, po postvakcinaci 179 jednotlivců vystavilo varicellu. Nebyly zjištěny žádné zprávy o průlomovém varicelu u 84% (150/179) exponovaných dětí, zatímco 16% (29/179) uvedlo mírnou formu varicelu (38% [11/29] případů s maximálním celkovým počtem <50 lesions; no individuals with> 300 lézí). To představuje 81% snížení očekávaného počtu případů varicelly využívajících historický útok 87% po expozici domácnosti varicelu u nevakcinovaných jedinců při výpočtu účinnosti.

V pozdějších klinických studiích obdrželo celkem 1114 dětí ve věku 1 až 12 let 2900 až 9 000 PFU atenuovaného viru na dávku Varivaxu a bylo aktivně sledováno až po 10 let po očkování s jednou dávkou. Bylo pozorováno, že 0,2% až 2,3% vakcín za rok vykázalo průlomovou varicellu po dobu až 10 let po očkování s jednou dávkou. To představuje odhadovanou účinnost 94% (95% CI 93% 96%) ve srovnání s očekávanou mírou výskytu upravených věkem u vnímavých subjektů ve stejném období {11216}. U těch, kteří vyvinuli průlomovou varicellou postvaccination, většina zažila mírné onemocnění se mediánem maximálního celkového počtu lézí <50. The severity of reported breakthrough varicella as measured by number of lesions a maximum temperature appeared not to increase with time since vaccination.

Mezi podmnožinou očkování, kteří byli aktivně dodržováni v těchto pozdějších pokusech po dobu až 10 let, bylo 95 jedinců vystaveno nevakcinovanému jedinci s varicelkou divokého typu v prostředí domácnosti. Nebyly zjištěny žádné zprávy o průlomovém varicelu v 92% (87/95) exponovaných dětí, zatímco 8% (8/95) uvedlo mírnou formu varicelly (maximální celkový počet lézí <50; observed range 10 to 34). This represents an estimated efficacy of 90% (95% CI 82% 96%) based on the historical attack rate of 87% following household exposure to varicella in unvaccinated individuals in the calculation of efficacy.

kolik dxm je v delsymu

Dvoudávkový režim u dětí

V klinické studii bylo randomizováno celkem 2216 dětí ve věku 12 měsíců až 12 let s negativní anamnézou varicelly, aby se dostala buď 1 dávka varivaxu (n = 1114) nebo 2 dávky varivaxu (n = 1102), která byla od sebe vzdálena 3 měsíce. Subjekty byly aktivně sledovány pro varicellu jakékoli varicelské nemoci nebo herpes zoster a jakékoli expozice varicellovi nebo herpes zoster ročně po dobu 10 let po očkování. Perzistence protilátky VZV byla měřena každoročně po dobu 9 let. Většina případů varicelly hlášené u příjemců 1 dávky nebo 2 dávky vakcíny byla mírná {13}. Odhadovaná účinnost vakcíny za období desetiletého pozorování byla 94% pro 1 dávku a 98% pro 2 dávky (P <0.001). This translates to a 3.4-fold lower risk of developing varicella> 42 dní postvacinace během 10letého pozorovacího období u dětí, které dostávaly 2 dávky než u těch, kteří dostali 1 dávku (NULL,2% vs. 7,5%).

Klinické údaje u dospívajících a dospělých

Dvoudávkový režim u dospívajících a dospělých

V časných klinických studiích obdrželo celkem 796 adolescentů a dospělých 905 až 1230 PFU atenuovaného viru na dávku varivaxu a po 2 dávkových vakcinacích bylo sledováno až po dobu 2 dávkových vakcinací. Bylo hlášeno celkem 50 případů klinické varicely> 42 dní po očkování s 2 dávkováním. Na základě pasivního sledování se roční míra průlomové události varicella pohybovala <0.1 to 1.9%. The median of the maximum total number of lesions ranged from 15 to 42 per year.

Ačkoli u adolescentů a dospělých nebyla provedena žádná placebem kontrolovaná studie, ochranná účinnost Varivaxu byla stanovena vyhodnocením ochrany, když vakcíny obdržely 2 dávky Varivax 4 nebo 8 týdnů od sebe a následně byly vystaveny varicelu v prostředí domácnosti. Mezi podskupinou očkování, kteří byli v těchto raných zkouškách aktivně dodržováni až po šest let, mělo 76 jedinců vystavení varicella. Nebyly zjištěny žádné zprávy o průlomovém varicelu u 83% (63/76) exponovaných vakcín, zatímco 17% (13/76) vykázalo mírnou formu varicelu. Mezi 13 očkovanými jedinci, kteří se vyvinuli průlomovou varicelou po expozici domácnosti 62% (8/13) případů vykazovaly maximální celkový počet lézí <50 while no individual reported> 75 lézí. Míra útoku nevakcinovaných dospělých vystavených jedinému kontaktu v domácnosti nebyla dříve studována. Využití dříve hlášené míry historického útoku 87% pro varicelu divokého typu po expozici domácnosti varicelu u nevakcinovaných dětí při výpočtu účinnosti to představuje přibližné 80% snížení očekávaného počtu případů v prostředí domácnosti.

V pozdějších klinických studiích obdrželo celkem 220 adolescentů a dospělých 3315 až 9000 PFU atenuovaného viru na dávku varivaxu a bylo aktivně dodržováno až šest let po očkování s 2 dávkováním. Bylo hlášeno celkem 3 případy klinické varicely> 42 dní po očkování proti 2 dávce. Hlášené dva případy <50 lesions and none reported> 75. Roční míra průlomové události Varicella se pohybovala od 0 do 1,2%. Mezi podmnožinou očkování, kteří byli v těchto pozdějších pokusech aktivně dodržováni až do pěti let, bylo 16 jedinců vystaveno nevakcinovanému jedinci s varicelem divokého typu v prostředí domácnosti. Mezi exponovanými vakcíny nebyly zprávy o průlomovém varicelu.

Neexistují dostatečné údaje pro posouzení rychlosti ochranné účinnosti varivaxu proti závažným komplikacím varicelly u dospělých (např. Encefalitida hepatitidy pneumonitidy) a během těhotenství (syndrom vrozené varicelly).

Imunogenita

V klinických studiích byly po očkování hodnoceny protilátky Varicella s formulacemi varivaxu obsahujícího oslabeného viru v rozmezí od 1000 do 50000 PFU na dávku u zdravých jedinců v rozmezí od 12 měsíců do 55 let {18}.

Jednodávkový režim u dětí

Ve studiích o účinnosti předběžného řízení bylo sérokonverze pozorováno u 97% vakcín při přibližně 4 až 6 týdnech postvacinace u 6889 citlivých dětí 12 měsíců až 12 let. Titry ≥ 5 GPELISA jednotek/ml byly indukovány přibližně u 76% dětí očkovaných s jednou dávkou vakcíny při 1000 až 17 000 PFU na dávku. Míra průlomového onemocnění byla významně nižší u dětí s titry VZV protilátky ≥ 5 gpelisa/ml ve srovnání s dětmi s titry <5 gpELISA units/mL.

V klinické studii s otevřenou značkou (NCT00432523) 752 dětí 12 až 18 měsíců věku dostalo varivax buď intramuskulární (n = 374) nebo subkutánně (n = 378) současně s M-M-R II. Reakce protilátky na virus varicella byly měřeny pomocí GPELISA pomocí séra získané 6 týdnů po povaccinaci. Míra séroresponse byla definována jako procento původně séronegativních dětí, které dosáhly titrů protilátek nad prahem séroresponse pro test 6 týdnů po očkování. Prahová hodnota séroresponse byla definována jako 5 jednotek GPELISA pro protilátky viru anti-varicelly. Devadesát pět procent zápisu dětí bylo seronegativní na virus varicella na začátku. V předem specifikované míře primární analýzy byla séroresponse rychlost na virus varicella neinferior v intramuskulární skupině ve srovnání s subkutánní skupinou (dolní hranice 95% intervalu spolehlivosti pro rozdíl v míře séroresponse [intramuskulární skupina mínus subkutánní skupina] byla ≥ 10%). Poměry dětí, které dosahují titry protilátek nad prahy séroresponse pro virus varicella, byly 88,4% (95% CI: 84,5 91,6) dětí v intramuskulární skupině a 85,5% (95% CI: 81,3 89,0) dětí v subkutánních.

Dvoudávkový režim u dětí

V multicentrické studii 2216 Zdravé děti 12 měsíců až 12 let dostaly buď 1 dávku nebo 2 dávky varivaxu podávané subkutánně od sebe 3 měsíce. Výsledky imunogenity jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4: Shrnutí odpovědí protilátek VZV 6 týdnů po dávce 1 a 6 týdnů po dávce 2 u původně seronegativních dětí ve věku 12 měsíců až 12 let (očkování 3 měsíce od sebe)

Výsledky z této studie a dalších studií, ve kterých byla podána druhá dávka Varivaxu 3 až 6 let po počáteční dávce prokázání významného posílení protilátek VZV druhou dávkou.

Hladiny protilátky VZV po 2 dávkách podávaných 3 až 6 let jsou srovnatelné s délkou získanými, když jsou 2 dávky dány 3 měsíce od sebe.

Dvoudávkový režim u dospívajících a dospělých

V multicentrické studii zahrnující citlivé adolescenty a dospělé ve věku 13 let a starších 2 dávek varivaxu podávané subkutánně 4 až 8 týdnů od sebe vyvolaly míru sérokonverze přibližně 75% u 539 jedinců 4 týdny po první dávce a 99% u 479 jedinců 4 týdny po druhé dávce. Průměrná odpověď protilátky u vakcín, kteří dostali druhou dávku 8 týdnů po první dávce, byla vyšší než u vakcín, kteří dostali druhou dávku 4 týdny po první dávce. V další multicentrické studii zahrnující adolescenty a dospělé 2 dávky varivaxu podávané subkutánně 8 týdnů od sebe vyvolaly míru sérokonverze 94% u 142 jedinců 6 týdnů po první dávce a 99% u 122 jedinců 6 týdnů po druhé dávce.

Perzistence imunitní odpovědi

Jednodávkový režim u dětí

V klinických studiích zahrnujících zdravé děti, které dostávaly 1 dávku varivaxu subkutánně detekovatelné protilátky VZV, byly přítomny v 99,0% (3886/3926) při 1 roce 99,3% (1555/1566) ve 2 letech 98,6% (1106/112) za 3 roky 99,4% (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/743) (737/112) (1106/112) (1106/112) za 3 let 999,4) ve 3 letech 99,4. Roky 100% (142/142) po 6 letech 97,4% (38/39) v 7 letech 100% (34/34) za 8 let a 100% (16/16) po 10 letech povakcinace.

Dvoudávkový režim u dětí

U příjemců 1 dávky Varivaxu podávané subkutánně po 9 letech sledování geometrických průměrných titrů (GMT) a procenta subjektů s titry protilátek VZV ≥ 5 GPELISA jednotek/ml se obecně zvýšily. GMT a procento subjektů s VZV titry protilátek ≥ 5 GPELISA jednotek/ML u 2-dávkových příjemců byly vyšší než u příjemců 1 dávky pro první rok sledování a poté obecně srovnatelné. Kumulativní rychlost perzistence protilátky VZV u obou režimů zůstala velmi vysoká v 9. roce (NULL,0% pro 1 dávkovou skupinu a 98,8% pro skupinu s 2 dávkami).

Dvoudávkový režim u dospívajících a dospělých

In clinical studies involving healthy adolescents and adults who received 2 doses of VARIVAX subcutaneously detectable VZV antibodies were present in 97.9% (568/580) at 1 year 97.1% (34/35) at 2 years 100% (144/144) at 3 years 97.0% (98/101) at 4 years 97.4% (76/78) at 5 years and 100% (34/34) po 6 letech postvacinace.

U vakcín byla pozorována zvýšení hladin protilátky po expozici varicelu divokého typu, která by mohla v těchto studiích vysvětlit zjevnou dlouhodobé přetrvávání hladin protilátek.

Studie s jinými vakcínami

Současné podávání s M-M-R II

V kombinovaných klinických studiích zahrnujících 1080 dětí 12 až 36 měsíců věku 653 dětí obdrželo Varivax a M-R-R II podávané subkutánně a současně v samostatných injekčních místech a 427 obdrželo vakcíny šest týdnů od sebe. Míra sérokonverze a hladiny protilátek na spalničky příušnice a varicella byly mezi oběma skupinami srovnatelné při přibližně šesti týdnech postvacinace.

Současné podávání s toxoidy difterie a tetanus a adsorbovaným vakcínou acelulární pertussis (DTAP) a perorální poliovirový vakcínou (OPV) (OPV)

V klinické studii zahrnující 318 dětí 12 měsíců až 42 měsíců ve věku 160 obdržela vakcínu obsahující varicellu (formulace kombinující příušnice s rubely a varicelly v jedné injekční stříkačce) podávané subkutánně a současně s posilovacími dávkami DTAP a OPV). Skupina komparátoru 144 dětí dostávala současně M-M-R II s posilovacími dávkami DTAP a OPV následovanou varivaxem podávaným subkutánně o šest týdnů později. Po šesti týdnech míry sérokonverze postvakcinace u příušnic spalniček a VZV a procento očkování, jejichž titry byly posíleny pro diftheria tetanu pertussis a dětskou obrnu, byly srovnatelné mezi oběma skupinami. Hladiny anti-VZV byly sníženy, když byla vyšetřovací vakcína obsahující varicella podávána souběžně s DTAP {17}. Nebyly zaznamenány žádné klinicky významné rozdíly v nežádoucích účincích mezi oběma skupinami.

Současná podávání s pedvaxhib

V klinické studii zahrnující 307 dětí 12 až 18 měsíců věku 150 obdržela vyšetřovací vakcínu obsahující varicellu (formulace kombinující příušnic příušnic a varicella v jedné stříkačce) podávané subkutánně a konkomitantně s posilovací dávkou II II. Posilovací dávka pedvaxhibu následovaná varivaxem podávaná subkutánně o 6 týdnů později. Po šesti týdnech míry povaccination sérokonverze byla mezi oběma skupinami srovnatelná. Hladiny anti-VZV byly sníženy, když byla vyšetřovací vakcína obsahující varicella podávána souběžně s pedvaxhib {18}. Mezi oběma skupinami nebyly pozorovány žádné klinicky významné rozdíly v nežádoucích účincích.

Současné podávání s M-M-R II And COMVAX

V klinické studii zahrnující 822 dětí 12 až 15 měsíců věku 410 obdrželo Comvax [konjugát Haemophilus B (meningokokový protein konjugát) a hepatitidu B (rekombinantní) vakcína] (již není licencován v USA) M-R II a varivax souběžně na místech injekce a přiměřeně se uskutečnila a přiměřeně se uskutečnila a přiměřeně se měnící na koncem, a to samostatně přiměřeně a přimělte se na koncem, a to je samostatně při postižení a je to samostatně onutivace a je to samostatně otřesen. weby o 6 týdnů později. V této studii byla Varivax podávána subkutánně. Po 6 týdnech povakcinace byly imunitní odpovědi na subjekty, které obdržely souběžné dávky Comvax M-R-R II a Varivax, podobné dávkám subjektů, které obdržely Comvax, následovaly o 6 týdnů později M-R-R a Varivax vzhledem k všem podaným antigenům. Když byly tyto tři vakcíny podávány současně oproti šesti týdnů od sebe, neexistovaly žádné klinicky důležité rozdíly v reakčních rychlostech.

Reference

1. Weibel R.E.; et al.: Vakcína proti viru živé atenuované varicely. Studie účinnosti u zdravých dětí. N Engl J Med. 310 (22): 1409-1415 1984.

8. White C.J.; et al.: Varicella vakcína (Varivax) u zdravých dětí a adolescentů: výsledky z klinických studií 1987 až 1989. Pediatrics. 87 (5): 604-610 1991.

10. Galea S.; et al.: Bezpečnostní profil vakcíny proti varicelce: desetiletý přehled. J Infect Dis. 197 (S2): 165-169 2008.

12. Hádej H.A.; et al.: Populační studie komplikací varicella. Pediatrie. 78 (Suppl): 723- 727 1986.

13. Kuter B.J.; et al.: Desetileté sledování zdravých dětí, které dostaly jednu nebo dvě injekce vakcíny proti varicelce. Pediatr Infect Dis J. 23: 132-37 2004.

14. Kuter B.J.; et al.: Oka/Merck Varicella vakcína u zdravých dětí: Závěrečná zpráva o dvouleté studii účinnosti a sedmileté následné studie. Vakcína. 9: 643-647 1991.

15. Bernstein H.H.; et al.: Klinický průzkum přirozené varicely ve srovnání s průlomovou varicelou po imunizaci s živou oslabenou vakcínou OKA/Merck Varicella. Pediatrie. 92 (6): 833-837 1993.

16. Wharton M.: Epidemiologie infekcí viru varicella-zoster. Infect Dis Clin North Am. 10 (3): 571-581 1996.

17. White C.J. a kol.: Spalničky příušnice a kombinovaná vakcína proti varicelu: Samotná bezpečnost a imunogenita a v kombinaci s jinými vakcínami podávanými dětem. Clin Infice Dis. 24 (5): 925-931 1997.

18. Reuman P.D.; et al.: Bezpečnost a imunogenita souběžného podávání vakcín proti vakcínám proti spalničkám-Rubella-Varicella a Pedvaxhib® u zdravých dětí dvanáct až osmnáct měsíců. Pediatr Infect Dis J. 16 (7): 662-667 1997.

Informace o pacientovi pro Varivax

Žádné informace. Viz prosím Varování a OPATŘENÍ sekce.